70 týdnů – zakázaná pravda?(Daniel 9)

weltreich-statue-nebukadnezar
Jsou v Bibli proroctví, která bychom raději neměli studovat? Může být nebezpečné snažit se porozumět významu mesiánských proroctví? Existuje pádný biblický důkaz, že Ježíš Kristus je zaslíbeným Mesiášem? Je možné, aby byl rok začátku Mesiášova působení a rok jeho smrti předpovězen s předstihem stovek let?

70 týdnů – zakázaná pravda? (Daniel 9)

“Nechť shnijí a rozpadnou se kosti rukou a kosti prstů tomu, kdo otáčí stránky knihy Daniel, aby porozuměl času z Daniele 9,24-27 a nechť jeho památka zmizí z tváře země navždy.“ (Talmudic Law, p. 978, Section 2, Line 28)

Opravdu bychom se měli vyhýbat studiu 9. kapitoly starozákonní knihy Daniel? Skutečně je tak nebezpečné? Čemu nesmíme porozumět? O jakém času je zde řeč? Proč jsou tyto verše v Bibli, pokud nám má jejich význam zůstat skryt? Co říká o studiu proroctví samotné Písmo?

Máme také velmi pevné prorocké slovo a vy děláte dobře, že se ho držíte jako lampy zářící na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a ve vašich srdcích nevzejde jitřenka. (2Pt 1,19 NBK)

Blaze tomu, kdo čte, i těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a zachovávají to, co je v něm napsáno; neboť čas je blízko. (Zj 1,3 NBK)

V Bibli nejsou zakázané pasáže, nejsou v ní proroctví, jejichž studium si Bůh nepřeje. Naopak – jsme ujištěni, že Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu.“ (2Tim 3,16-17 NBK)

Opravdu nejsou v psaném Božím slovu místa, která je lépe nestudovat? Neměli bychom raději některé části Bible ignorovat nebo je rovnou z Písma odstranit? V knize Zjevení je toto vážné varování:

A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize. (Zj 22,19)

Je snad zřejmé, že biblická proroctví nejsou v Písmu zaznamenána proto, abychom se jim vyhýbali, zavírali před nimi oči, nebo je nebrali vážně. Bůh má jistě dobrý důvod, proč „nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům“ (Am 3,7). Nenechme se tedy odradit kletbou uvedenou na začátku tohoto článku a podívejme se společně na proroctví, kterým nám chce Vládce vesmíru něco důležitého sdělit.

Danielova modlitba

S babylónským zajatcem Danielem jsme se setkali již ve dvou článcích uvedených na tomto webu. Mohli jsme studovat Danielův výklad Nebúkadnesarova snu (Daniel 2), ve kterém byl podán nástin světových dějin od starověku až do doby konce, mohli jsme se zamyslet i nad šokujícím odhalením totožnosti malého rohu (Daniel 7) – mocnosti, která vede nesmlouvavý boj proti pravdě. Proroctví o 70 týdnech, kterým se zabývá tento článek, je možné najít v 9. kapitole knihy Daniel.

Události, o kterých hovoří 9. kapitola knihy Daniel se odehrály roku 538 př.n.l., krátce poté, co byla Babylónská říše (Kaldejci) poražena Médy a Peršany. Daniel v té době studoval knihu proroka Jeremjáše a porozuměl z ní tomu, že téměř sedmdesátileté zajetí jeho lidu se blíží ke svému konci.

V prvním roce vlády Darjaveše, syna Achašvérošova, který byl médského původu a byl králem nad královstvím kaldejským, v tom prvním roce jeho kralování jsem já Daniel porozuměl z knih počtu roků, o nichž se stalo slovo Hospodinovo proroku Jeremjášovi; vyplní se, že Jeruzalém bude po sedmdesát let v troskách. Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu. (Dan 9,1-3)

Daniel tedy porozuměl tomu, že se blíží čas obnovy Jeruzaléma a Božího chrámu. Měl však obavu, že kvůli neposlušnosti Izraelitů může být jeho obnova zdržena. Proto padá na kolena, postí se, vyznává hříchy svého lidu, jejich nevěru a vzpouru proti Božímu vedení a prosí Boha o smilování a odpuštění jejich provinění. (viz Dan 9,4-19)

Ještě jsem rozmlouval a modlil se, vyznával hřích svůj i hřích Izraele, svého lidu, a předkládal Hospodinu, svému Bohu své prosby o smilování za svatou horu Boží, tedy ještě jsem rozmlouval v modlitbě, když Gabriel, ten muž, kterého jsem prve viděl ve vidění, spěšně přilétl a dotkl se mě v době večerního obětního daru. (Dan 9,20.21)

Přímo uprostřed modlitby se Danielovi opět zjevuje anděl Gabriel. Poprvé se setkali o 13 let dříve, když byl Gabriel poslán, aby vysvětlil Danielovi vidění o beranu, kozlu a malém rohu (viz Daniel 8). I tentokrát Gabriel přichází Danielovi odhalit zastřené skutečnosti…

Poučil mě, když se mnou mluvil. Řekl: „Danieli, nyní jsem vyšel, abych ti posloužil k poučení. Prve při tvých prosbách o smilování vyšlo slovo a já jsem přišel, abych ti je oznámil, neboť jsi vzácný Bohu. Pochop to slovo a rozuměj vidění. (Dan 9,22-23)

Jak můžeme číst, Gabriel říká Danielovi, že mu přišel vysvětlit vidění, které měl. Je tu ale problém - Daniel v průběhu své modlitby žádné vidění neměl. Pročtěte si ji (Dan 9,4-19) a uvidíte, že vám nelžu. O jakém vidění je tu tedy řeč? Skutečností je, že poslední vidění měl Daniel před 13 lety. Jediná část vidění z osmé kapitoly, která tenkrát nebyla Danielovi vysvětlena, byla časová lhůta 2300 večerů a jiter. Gabriel mu tehdy pouze oznámil, že „vidění o večerech a jitrech, jak ti bylo pověděno, je pravdivé.“ (Dan 8,26) Použijeme-li tedy selský rozum, musíme dojít k závěru, že Gabriel přichází Danielovi osvětlit tu část vidění z 8. kapitoly, která zůstala zahalená tajemstvím

70 týdnů

Gabriel tedy začíná s výkladem:

Sedmdesáte téhodnů (týdnů) odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému… (Dan 9,24 kral.)

(Jen na vysvětlenou – ekumenický překlad Bible není na tomto místě (a na několika dalších v této kapitole) zrovna nejpřesnější. Rozhodl jsem se tedy citovat tento a následující verše z překladu Bible kralické, která se mnohem poctivěji drží originálu. Vím, že kralická čeština je pro nás dnes hůře srozumitelná, ale v současné době je to nejpřesnější překlad, který máme k dispozici.)

Slovo “odečteno” je překladem hebrejského “chatak”, což znamená doslova “odkrojeno, odřezáno”. 70 týdnů bylo tedy “odřezáno” izraelskému národu.

Jak můžete “odkrojit” 70 týdnů? Z čeho jsou “odečteny”? Odkrojit je nebo odečíst je možné jen z delšího časového úseku. Gabriel se tu tedy skutečně vrací ke 13 let neobjasněnému vidění o 2300 večerech a jitrech (viz Daniel 8), jichž je 70 týdnů podle všeho součástí. Máme tedy určitý časový úsek, který je součástí delšího časového úseku. Tato skutečnost je důležitá především pro výklad proroctví o 2300 večerech a jitrech, neboť pomáhá nám s jistotou určit jeho počáteční bod. K tomuto vidění se vrátím v některém z následujících článků. Teď se však budu soustředit na oněch 70 týdnů, které jsou odečteny Izraelskému národu. Těchto 70 týdnů totiž nejen pomáhá určit počátek proroctví o 2300 večerech a jitrech, ale také nade vší pochybnost odhaluje totožnost zaslíbeného Mesiáše

Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů (týdnů) sedm, potom téhodnů (týdnů) šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. (Dan 9,25 kral.)

Anděl nejen že představuje Danielovi prorocký čas 70 týdnů, ale také objasňuje KDY toto údobí začíná. Daniel se dozvídá, že “70 týdnů” se začne počítat v okamžiku, kdy král povolí návrat Izraelců do jejich země a obnovu Jeruzaléma. Pro porozumění tomuto proroctví je tedy klíčové zjistit, kdy byl tento dekret vydán…

Po těchto událostech, za kralování perského krále Artaxerxa, přišel Ezdráš… …Přišel do Jeruzaléma pátého měsíce téhož sedmého roku jeho kralování… …Toto je opis listu, který vydal král Artaxerxes knězi Ezdrášovi… …Vydal jsem rozkaz, že každý z izraelského lidu, z jeho kněží a levitů v mém království, kdo touží jít do Jeruzaléma, může jít s tebou… …Předměty, které ti jsou předány pro službu v domě tvého Boha, odevzdej před Bohem v Jeruzalémě. Ostatní své výdaje za potřeby pro dům tvého Boha uhradíš z královské pokladny. (Ezd 7,1.8.11.13.19-20)

V sedmém roce své vlády vydal Artaxerxes dekret, kterým povolil návrat Izraelců do jejich vlasti a obnovu Jeruzaléma a chrámu jejich Boha. Z historických pramenů (z časových údajů olympiád, Ptolemajovského kánonu, Elefantínských papyrů a klínopisných tabulek z Babylóna) je prokázané, že sedmý rok vlády tohoto krále byl rok 457 př.n.l. a že zmiňovaný dekret vstoupil v platnost na podzim tohoto roku.

Je tu však malý problém. Kniha Ezdráš zmiňuje, že město Jeruzalém bylo znovuvybudováno na základě tří dekretů postupně vyhlášených Kýrem, Dáriem a Artaxerxem – viz Ezd 6,14. Proč tedy tvrdím, že až ten třetí je ten pravý?

Na základě prvního (Kýrova) dekretu z r. 538 př.n.l. se vrátilo do vlasti asi 50000 Izraelců a byly vráceny i posvátné nádoby, které z původního chrámu odnesl babylónský král Nebúkadnesar. Ustanovení tohoto dekretu se týkalo především znovuvybudování chrámu.

Druhý dekret, který byl vydán r. 519 př.n.l. Dáriem I. Hystapem, pouze potvrdil Kýrovo nařízení.

A třetí dekret, jak už jsem zmínil, vydal král Artaxerxes na podzim r. 457 př.n.l. Na základě čeho lze usuzovat, že právě tento dekret je ten, na který se odvolává proroctví o 70 týdnech?

  1. Je to poslední dekret, proto jediný účinný. Kniha Ezdráš používá slovo „dekret“ v jednotném čísle. Naznačuje tak jednotu všech tří dokumentů, chápe je jako celek.
  2. Je to jediný kompletní dokument, protože se týká jak návratu Izraelců a stavby chrámu, tak i vybudování politických a administrativních struktur města Jeruzaléma (Ezd 7,25).
  3. Tento dekret je jediný, za kterým následuje oslava Boha a v podstatě jediný, v souvislosti se kterým se zřetelně vzpomíná Boží zásah (viz Ezd 7,27-28).

Svůj význam má i to, že při popisu této chvály, kterou Ezdráš reaguje na Boží čin, přechází text z aramejštiny (exilového jazyka) do hebrejštiny (izraelského jazyka). Změna jazyka nastává při čtení Artaxerxova dekretu, což naznačuje, že obnova národa začíná právě tady.

Jsou nějaké další podklady dosvědčující, že právě tento dekret je ten pravý? Podívejme se na to, co se po jeho vydání vlastně stalo. Nějaký čas po návratu Izraelců do Jeruzaléma napsala skupina perských úředníků králi Artaxerxovi stížnost na Židy, kteří stavěli Jeruzalém. Krátký výňatek z jejich listu:

Známo buď králi, že židé, kteří odešli od tebe, přišli sem do Jeruzaléma a stavějí toto odbojné a protivící se město. Chtějí dokončit hradby, už spojují základy(Ezd 4,12)

Ve své stížnosti vyhlašovali perští úředníci dvě důležité věci - že se opět staví Jeruzalém a že Židé, kteří jej staví, tam přišli díky králi. Jinými slovy, Židé, kteří staví toto město, tam přišli s vědomím krále Artaxerxe. Na základě Ezdráše 4 a Ezdráše 7 je jasné, že dekret vydaný v sedmém roce vlády krále Artaxerxe (Ezd 7,7.8) je skutečně „slovem o navrácení a vybudování Jeruzaléma“ (Da 9,25). A znovu opakuji, že můžeme s jistotou stanovit pevné datum tohoto dekretu na rok 457 př. Kr. Počátek prorockého období tedy máme stanoven. Co se ale během něho má stát?

Sedmdesáte téhodnů (týdnů) odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů (týdnů) sedm, potom téhodnů (týdnů) šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. (Dan 9,24-25 kral.)

V těchto verších se dostáváme k jádru tajemství, které je tématem proroctví o 70 týdnech. Proroctví zde oznamuje, že po 69 týdnech od vyjití dekretu o obnově Jeruzaléma přijde dlouho očekávaný Mesiáš – Mesiáš, který má vyřešit problém hříchu, očistit svůj lid, Mesiáš na kterém se mají naplnit vidění i proroctví. Ač je se to zdá možná zvláštní, abychom zjistili přesný rok Mesiášova příchodu, musíme nejprve zjistit, jak dlouhé časové období představuje oněch 69 týdnů…

Datum příchodu Mesiáše

Už ve článku o malém rohu jsem zmínil důležitý princip při výkladu časových proroctví – tedy že v biblických proroctvích platí pravidlo “1 prorocký den = 1 skutečný rok” (Nu 14,34; Ez 4,5-6). Platnost tohoto pravidla byla ověřena při výkladu mnoha proroctví z Božího slova.

Než se pustíme do výpočtu data Mesiášova příchodu, vrátím se ke kletbě, kterou jsem zmínil na začátku tohoto článku. Týká se veršů z knihyDaniel, kterým se zde právě snažíme přijít na kloub. Jaká je příčina tak tvrdého zákazu studia textu, který je součástí Starého zákona, tedy svatých písem Izraele? Co mělo zůstat židovskému národu utajeno? Byla uvedená kletba vyslovena proto, že verše z Daniele 9,24-27 jsou největším biblickým důkazem toho, že Ježíš Kristus je zaslíbeným Mesiášem?

Spolehlivost biblických proroctví byla opakovaně potvrzena. Bible mnohdy hovoří tak jasně a srozumitelně, že to některým lidem (někdy dokonce i náboženským představitelům) není vhod. Proto byla na tyto verše vložena zmíňovaná kletba. Měla zabránit lidem, aby porozuměli jasnému vodítku ukazujícímu na skutečného Mesiáše, protože tento Mesiáš nesplňoval představy náboženských vůdců.

Krátký úryvek z internetové encyklopedie Wikipedie, heslo Ježíš Kristus:

Nejkritičtější postoj vůči kultu Ježíše z Nazaretu zaujímají od počátku ortodoxní Židé. Posvátná kniha Judaismu Talmud jej nazývá až osmadvaceti nelichotivými přízvisky vycházejícími z přesmyček a slovních hříček. Jeho vlastní jméno mění na Ješúa (YEmach SHemo VEzichro: nechať je jeho jméno zatraceno), aramejské ben parthena, syn Panny, mění na „ben Pandera“, syn markytánky, či „ben Stóda“, syn cizoložnice. Používá se také pojem „Peloni“ (nechvalně známý), nebo „Ballaám“ (satanský). Přízviskem „Bar Kzba“ (lžisyn) je v Talmudu označován jak lžimesiáš Šimon bar Kochba, tak prokazatelně i Ježíš, ačkoliv se vyskytují snahy (především ze strany židovských konvertitů ke křesťanství) tyto blasfemické pasáže přičíst komusi jinému a talmudického Ješúu od Ježíše oddělit. Samotná evangelia jsou tamtéž nazývána Avon-Gillayon, nebo Aven-Gillayon, čili škodlivé, hříšné knihy.

Možná bych zde měl uvést, že nechci v žádném případě útočit na příslušníky židovského národa. Nic proti nim nemám, naopak, vážím si jich. Bůh si je vyvolil jako zvláštní lid, který měl být světlem okolním národům. I přes to, že své poslání zcela nesplnili, jsou to Boží děti a Bůh je nepřestal milovat. Jen jsem chtěl poukázat na to, že i jasná pravda může být zakrývána, jen proto, že se někomu nelíbí nebo mu nevyhovuje.Dodnes se stává, že je biblická pravda překrucována a zlehčována, protože není v souladu s tradicí, pověrami, protože usvědčuje někoho z podvodu a ze lži, ohrožuje jeho vyvýšené postavení nebo prostě proto, že vyžaduje změnu života, do které se lidem mnohdy nechce. Někdy je prostě jednodušší před pravdou zavírat oči…

A teď trošku matematiky:

Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů (týdnů) sedm, potom téhodnů (týdnů) šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní. (Dan 9,25 kral.)

  • Počáteční bod 70 týdnů = rok 457 př.n.l.
  • O 7 týdnů později (7×7=49 – tj. za 49 skutečných let) – ukončení obnovy Jeruzaléma = rok 408 př.n.l. (-457+49=-408)
  • O 62 týdnů později (62×7=434 – tj. za 434 skutečných let) – Ježíš Kristus přichází jako Mesiáš = rok 27 n.l. (-408+434=27)

Mimochodem těm z vás, kteří mé výpočty kontrolují, se možná nebude ten poslední pozdávat. –408+434 není 27, ale 26. Nesmíme však zapomínat na to, že tady nepracujeme s běžnou číselnou osou, ale s letopočtem. Je třeba si uvědomit, že neexistoval žádný rok 0, ale že po roce 1 př.n.l. následoval rok 1 n.l. K danému výsledku je tedy nutné připočíst 1. Tedy –408 + 434 + 1 = 27.

Potvrzuje Boží slovo, že roku 27 vstupuje na scénu Ježíš jako Mesiáš?

Naplnění proroctví

Není pochyby o tom, že Nový zákon označuje Ježíše jako Mesiáše.Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš, zvaný Kristus. Ten až přijde, oznámí nám všecko.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem to – ten, který k tobě mluví.“ (J 4,25-26)

Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z Nazaretu, který chodil, konal dobro a uzdravoval všechny utlačované od ďábla, protože Bůh byl s ním. (Sk 10,38) 

Slovo “Mesiáš” pochází z hebrejského slova “Mašiach”, v řečtině překládaném “Christos”, což znamená “Pomazaný”. Byl tedy Ježíš roku 27 “pomazaný”? Stal se skutečně rok 27 počátkem jeho služby?

Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let(Luk 3,21-23)

Podle proroctví z Daniele 9. kapitoly měl být Ježíš pokřtěn (pomazán) v roce 27 n.l. V Lukášově evangeliu je však zmínka o tom, že Ježíš začínal své dílo, když mu bylo asi třicet let. Tvrdím, že Bible je spolehlivá, ale zdá se, že tady nám to nějak nesedí… Je chyba v proroctví o 70 týdnech nebo v Lukášově evangeliu?

Většina biblických badatelů se přiklání k názoru, že se neplete ani kniha Daniel, ani Lukášovo evangeliumK omylu došlo, když byl zaváděn náš kalendář. Uvádí se sice, že se náš letopočet počítá od narození Krista, ale není to tak úplně pravda. To dosvědčují i historické údaje. Většina badatelů se přiklání k názoru, že Ježíš se narodil někdy na podzim roku 4 př.n.l. Nahrává tomu například skutečnost, žepodle biblických záznamů musel být v době Ježíšova narození ještě naživu Herodes, který se snažil ze všech sil malého Ježíše zabít. Historie však datuje Herodovu smrt do roku 4 př.n.l.

Ježíš se skutečně narodil roku 4 př.n.l., byl pokřtěn v roce 27 ve věku 30 let. Vyřadíme-li neexistující rok nula, náš výpočet vypadá tedy takto:

-4 + 30 + 1 = 27

V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn… … Když byl Jan uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a kázal Boží evangelium: “ Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.” (Mk 1,9.14-15)

Ježíš rozuměl biblickým proroctvím. Věděl, že podzim roku 27 byl naplněním proroctví z knihy Daniel. Pro pochybovače přidám ještě jeden důkaz toho, že byl Ježíš pokřtěn roku 27. Těsně před prvními velikonočními svátky po jeho křtu – tedy na jaře roku 28 - měl Ježíš tuto rozmluvu s Židy:

Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám a ve třech dnech jej postavím.“ Tu řekli Židé: „Čtyřicet šest let byl tento chrám budován, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ (J 2,19-20)

Historické prameny dokládají, že stavba Herodova chrámu začala roku 19 př.n.l. Zkusme tedy ještě jeden výpočet (pozor na rok 0):

-19 + 46 +1 = 28

Výpočet nám tedy opět sedí… Ale vraťme se k 70 týdnům. Proroctví pokračuje:

Po téhodnech (týdnech) pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš… …Utvrdí však smlouvu mnohým v téhodni (týdnu) posledním,uprostřed pak toho téhodne (týdne) učiní konec oběti zápalné i oběti suché… (Dan 9,26-27)

Uprostřed 70. týdne se děje něco zvláštního. Proroctví oznamuje, že Mesiáš bude zabit, což způsobí konec starozákonního obětního systému. Údaj “uprostřed týdne” znamená 3,5 roku (7/2). Když k podzimu roku 27 přidáme těchto 3,5 roku, dostáváme se do jara roku 31. Co se stalo na jaře roku 31?

Proroctví říká, že Mesiáš v posledním týdnu utvrdí (potvrdí) smlouvu s mnohými. Stalo se něco takového?

Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů(Mt 26,27-28 NBK)

Potvrzení smlouvy s “mnohými” – to je přesně to, co se stalo, když Ježíš na kříži prolil svou krev, “která zpečeťuje smlouvu” (Mt 26,28) a zemřel. Zemřel za všechny, kteří zhřešili, ačkoli on sám se hříchu nikdy nedopustil. Zemřel, aby spasil všechny, kteří PŘIJMOU jeho oběť na odpuštění hříchů.

Starozákonní Izrael přiváděl beránky bez vady jako oběti za své hříchy. Tento obětní systém ukazoval na pravou a dokonalou oběť Božího Syna, který zemřel za tebe a za mě. “Beránek Boží, který snímá hřích světa” zemřel na golgotském kříži. “Chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů” (Mt 27,51) jako potvrzení toho, že obětování zvířat za hříchy Izraele je u konce“Učinil konec oběti zápalné i oběti suché”.

Je tu ještě další způsob, jak můžeme ověřit, že Mesiáš byl zabit přesně 3,5 roku po začátku jeho služby. Po Ježíšově pomazání Božím Duchem v řece Jordánu na podzim r. 27 můžeme číst, že “když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let”. Když budeme od tohoto stanoveného počátku Ježíšovy služby počítat velikonoční svátky, které prožil až do svého ukřižování, zjistíme, že uběhlo přesně 3,5 roku.

Velikonoce č. 1:

Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se vydal na cestu do Jeruzaléma… …Když byl v Jeruzalémě o velikonočních svátcích, mnozí uvěřili v jeho jméno, protože viděli znamení, která činil. (J 2,13.23)

Velikonoce č. 2:

Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Byly blízko židovské svátky velikonoční(J 6,3-4)

Velikonoce č. 3:

Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. (J 13,1)

Po smrti a vzkříšení Ježíše Krista zbývalo z prorockých 490 let ještě 3,5 roku. Tento čas ještě zbýval Židovskému národu, aby přijal Ježíše jako zaslíbeného Mesiáše…

Sedmdesáte téhodnů (týdnů) odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, ivyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých. (Dan 9,24 kral.)

Ve druhé polovině posledního týdne, tedy v závěru 490 let, které byly odděleny Izraelskému národu, se apoštolové zaměřili především na židovský národ. Právě tento zvláštní lid byl cílem jejich zvěstování evangelia (dobré zprávy o tom, že zaslíbený Mesiáš už přišel). Židům bylo dáno ještě 3,5 roku, kdy mohli evangelium slyšet výhradně oni.

Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých; v jeho jménu se bude zvěstovat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem(Luk 24,46-47)

Kdy skončil poslední týden Danielova proroctví?

A řekl: „Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží.“ Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. (Sk 7,56-58)

Na podzim roku 34, přesně 3,5 roku po ukřižování Ježíše Krista, čelní představitelé Židů opět otevřeně odmítli zprávu evangelia.Ukamenováním Štěpána, které zcela podporovali, zřetelně vyjádřili svůj postoj. Štěpán je prvním křesťanským mučedníkem, který byl zabit rukou Židů. Doba milosti pro Izrael jako národ skončila…

I další biblické texty potvrzují tuto smutnou událost:

Když židé viděli tolik lidí, naplnila je závist a začali Pavlovým slovům odporovat a rouhat se. Ale Pavel a Barnabáš směle prohlásili: „Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům(Sk 13,45-46)

Zničení Jeruzaléma

Poslední událostí, o které se proroctví o 70 týdnech zmiňuje je zničení Jeruzaléma…

Sedmdesáte téhodnů (týdnů) odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému… …to město i tu svatyni zkazí, i lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude boj stálý všelijak do vyplénění… …a skrze vojsko ohavné, až do posledního a uloženého poplénění hubící, na popléněné vylito bude zpuštění. (Dan 9,24.26-27 kral.)

Byl Jeruzalém skutečně zničen poté, co Židé odmítli Ježíše Krista?

Historik Eusebius popisuje ve svých spisech , jak “v roce 66 n.l. přitáhl Cestius k městu, obklíčil je, ale nečekaně se stáhnul. Křesťané rozpoznali znamení dané Ježíšem a uprchli, zatímco více než 1 milion židů zemřel při strašlivém obléhání v roce 70.” Město i chrám bylo totálně zničeno…

Všechny tyto události byly přesně předpovězeny více než 500 let před tím, než se odehrály.

Je to pro tebe dostatečným důkazem, že Bůh řídí dějiny a že Ježíš je zaslíbeným Mesiášem?

"Výklad

Zdroj: http://neuveritelnaodhaleni.cz/clanky/70-tydnu-zakazana-pravda.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>