18 thoughts on “A. Farley: Krása Nové Smlouvy a Závoj Zákoníků a Náboženských Lidí

  1. Je velice smutné poslouchat takovéhoto kazatele. Je člověk podvodu, který vede lidi širokou cestou do záhuby. Je mi již jasné co sis zamiloval. Je to tvá vlastní vůně. Moc ti totiž zachutnalo, že voníš Bohu. Ale opak je pravdou. Zavrhl jsi Starý zákon, který je neměnný, a který nám ukazuje, jak jsme hříšní, a proč také potřebujeme milost. Bůh nám na starém zákonu ukazuje, že nejsme schopni jej dodržet, jelikož jsme z hříchu, a hřích nám je vlastní. Jedině podle Mojžíšova a Božího zákonu jsme schopni poznat, že potřebujeme odpuštění. Jedině pokud zjistíme, že jsme v hříchu, jsme schopni se napravit. Odstranit Starý zákon znamená odstranit měřítko hříchu. Je velice opojné myslet si, že jsme pod milostí, ale to je laciná milost, před kterou nás Bůh varuje. Naše milost musí vést ke vztahu k Bohu a k pokání. Jak chceš činit pokání, když neexistuje měřítko hříchu? Jak se chceš odvděčit Bohu za to, že pro tebe dal svého Syna, aby se za tebe obětoval?
    Kristus žil bezhříšný život nejenom proto, aby nás přivedl ke svému Otci, ale také proto, aby nám byl vzorem a měřítkem. To k němu máme vzhlížet. A právě On tento Zákon také dodržoval. Dodržování Božího zákona bylo klíčovým momentem celého procesu spasení. Pokud si tedy myslíš, že již Zákon neplatí, tak jsi na omylu. On platí stále, jen dnes víme, že není zapotřebí za jeho nedodržení obětovat beránka, ale že ten Beránek již vše vykonal najednou. Jediným činem, jediným životem, jedinou smrtí za nás. To pouze obětní a smírčí obřad byl naplněn. Obětovat zvířata je špatné, jelikož by to znamenalo, že Kristova oběť je nedostačující, a tím znevažujeme nejúžasnější čin v dějinách života na zemi i v nebi. Zákon, který ukazuje na hřích, je věčný. Obřady, které zástupně odstraňovaly hřích, jsou minulostí. Ten, který je všechny bere na sebe, to již udělal. Stačí se k němu přihlásit. Ale také je nezbytné, abychom se chovali jako on, nebo k tomu alespoň směřovali. Pokud budeme nadále chodit v hříchu s pocitem, že je zaplaceno, a to je myslím učení tohoto kazatele, tak se do nebe nikdy nedostaneme.

    Suma sumárum:
    Je nanejvýše důležité poznat Zákon, abychom se naučili nenávidět hřích, a mohli ho takto odstranit ze svého srdce. K tomu nám pomáhá Duch Kristův a Duch Boží.


    1. Není to učení tohoto kazatele a myslíš si to špatně, protože máš přes oči závoj a přes něj nikdy neuvidíš milý Pepe. Budeš se snažit k Bohu přiblížit svým jednáním a skutky, ale to je nemožné. Kristus je konec zákona, jak píšeš, On zákon naplnil a s Bohem nás usmířil jednou provždy, takže přináší odpočinutí našim duším, Jeho jho je příjemné a Jeho břemeno netíží, Jeho přikázání jsou přikázání lásky a nejsou těžká. Pokud zůstáváme v Jeho lásce, jak nám přikázal, pak jsme proměňováni Jeho láskou a naše kapacita milovat se zvětšuje. Boží zaslíbení skrze víru se v Něm naplnilo a my, kteří věříme, jsme se narodili z Boha a Bůh nám nepočítá hřích. Nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Máme plnou jistotu pro den soudu a víme, že máme věčný život. Hřeší všichni lidi milý Pepe, kdo říká, že nehřeší, je lhář a pravdy v něm není. Věř mi, že já moc dobře znám tíhu viny, tíhu hříchu, bodavé šípy výčitek, sebe obviňování a sebe lítost, nejistotu a strach z Božího přijetí pro svoji špatnost a hříšnost. Ale také vím, že dokonalý nikdy nebudu. Že si nemůžu zvolit cestu sebe spravedlnosti a pokryteckého stavění se někým lepším, protože se opravdu necítím lepší člověk než kdokoliv jiný.. Před Bohem jsme na tom všichni stejně a nehledě na to, co uděláme, skutky před Ním nebude ospravedlněn žádný člověk. Proč se vracet ke Staré Smlouvě, když pro nás má Bůh něco mnohem lepšího, něco tak skvělého, že tomu lidé odmítají uvěřit, protože se jim to asi zdá až moc dobré, chtějí si to zasloužit sami tím, jak ukážou Bohu, jak jsou dobří a tím pádem tedy kdo ví, že nemá co ukázat Bohu, ten se musí spolehnout pouze na Jeho milost. Já beru milost, která pro mě není laciná, ale je pro mě vším, co mám.. Je ohromující a velkolepá, divoká a milující tak moc, že lidé tomu nechtějí uvěřit, protože nejsou zvyklý na tento druh bezpodmínečné a divoké Boží lásky..
      Dobro není laciné, pravé dobro je pro všechny a milost Boží je pro každého, kdo v ní uvěří.
      „Lidé říkají ukaž mi a já uvěřím, a Bůh říká uvěř a uvidíš“
      -O.Rusnok

      Tak uvěř a uvidíš..
      Pokoj Tobě


    2. A ještě k tomu tvému závěru. Ty máš Boha jako nějakého pomocníka, co tě povzbuzuje k výkonu, takového trenéra, co tě motivuje, aby jsi to TY SÁM mohl zvládnout.. Ale o tom není. Není to o nás a našem výkonu. Je to o Něm a o tom, co On udělal pro nás. Ježíš je vše, co potřebuješ. Ježíš stačí!


    3. Oh Bože! Takové neporozumění tě, pepe, odsuzuje k tomu, žít jeden smutný, těžký, neradostný křesťanský život v odsouzení. Je mi tě líto a věř, že vím, o čem mluvím. Jedině láska Boží k tobě a tvoje k němu tě přivede jednak ku pokání a druhá, že ho budeš toužit víc a víc poznávat. Zamilovávat se, nechat se dobrovolně proměňovat… Láska tě změní, láska způsobí, že nebudeš chtít hřešit. Naprosto senzačních 7 minut, ve kterých to poselství jako proud živé vody zavlažovalo moje nitro. Pokud nechceš rozumět, pokud chceš žít v tom starém, v nepochopení a porozumění jaké jsi zde prezentoval, tak si tak žij. Je to tvoje volba a svoboda, která je však určována strachem. A náboženstvím. A proto je mně tě líto. Holt, je tam ten závoj a ten potřebuje být odstraněn


  2. Ještě mne tak napadlo jedno takové malé zamyšlení. Představme si, že až přijde Kristus pro svůj lid, budou dva tábory křesťanů. Jen tak pro jednoduchost.

    Jedni, kteří si myslí, že voní Bohu, protože za ně Kristus již zaplatil, a budou happy, jako ti lidé po kázání Farleye,
    a druzí, kteří sklopí hlavu a pokleknou, jelikož vědí, že bez Krista se do nebe nedostanou, a že není nic, čím by si to zasloužili.

    Kdo se podle tebe vejde do brány?


    1. Vždyť ty pravíš, že protože dodržuješ zákon a dodržuješ přikázání, tak proto voníš Bohu, ne proto, že věříš v Krista a Jeho oběť a jsi v Něm schován.. Takže nechápu Tvou otázku.. My věříme tomu, že někdo jiný zákon za nás naplnil, že někdo jiný za nás zaplatil cenu, že to udělal zdarma z lásky.. Samozřejmě, že nemůžeme nic udělat, čím bysme si zasloužili jít do nebe, o tom je milost, kterou nazýváš lacinou.. Ty tvrdíš, že něco udělat musíme a to sice být pod Mojžíšovým zákonem. Zákon skutečně slouží jako odkrytí hříchu, ale kde je milost je zákon hříchu zbaven moci.. „Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista.“ (Jan 1:17)


    2. Pepe, víš co je na celé věci nejúžasnější???
      Že Novou smlouvu uzavřel Bůh sám se sebou!!! Jde to mimo člověka (naštěstí) a proto už člověk nemůže nic pokazit. To nejlepší, co může udělat je……přijat to! Tak jednoduché to je!!!!
      Ale my nechceme, aby to bylo jednoduché! My si to chceme nějak zasloužit, odpracovat, něco pro to udělat! Avšak nemusíme!!!! Není to za zásluhy, za dřinu, je to zadarmo!!!!! Proto je to strašně těžké, takto nastavenému člověku, zaměřenému na výkon, přijat, že DOKONÁNO JEST. Ježíš to pro mě zabezpečil a já se po tom mám jen vztáhnout a přijat to.


  3. Řimanům 4. kap.
    Co tedy řekneme o Abrahamovi, našem tělesném praotci? Čeho dosáhl?
    Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit – ale ne před Bohem!
    Co říká Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘
    Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti.
    Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.
    Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků:
    Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.
    Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.‘
    Platí toto blahoslavenství jen pro ty, kdo jsou obřezáni, či také pro ty, kdo nejsou obřezáni? Čteme přece: ‚Abrahamovi byla víra počítána za spravedlnost.‘
    Kdy mu byla započtena? Byl už obřezán, nebo ještě nebyl? Nebylo to po obřízce, nýbrž ještě před ní.
    Znamení obřízky přijal jako pečeť spravedlnosti z víry, kterou měl ještě před obřízkou. Tak se stal otcem všech neobřezaných, kteří věří a jimž je spravedlnost připočtena,
    i otcem těch obřezaných, kteří nejsou jen obřezáni, nýbrž také jdou ve stopách víry našeho otce Abrahama – víry, kterou měl ještě před obřízkou.
    Zaslíbení, že dostane svět za dědictví, nebylo dáno Abrahamovi a jeho potomstvu na základě zákona, nýbrž na základě spravedlnosti z víry.
    Kdyby dědici byli ti, kteří stavějí na zákoně, byla by víra zbavena smyslu a zaslíbení zrušeno.
    Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona.
    Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu – nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech,
    jak je psáno: ‚ustanovil jsem tě za otce mnohých národů.‘ Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává v bytí to, co není.
    On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal ‚otcem mnohých národů‘ podle slova: ‚tak četné bude tvé potomstvo.‘
    Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo – vždyť mu bylo asi sto let – i na to, že Sára již nemůže mít dítě;
    nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě,
    že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil.
    Proto mu to ‚bylo počítáno za spravedlnost‘.
    To, že mu to ‚bylo počítáno‘, nebylo napsáno jen kvůli němu,
    nýbrž také kvůli nám, jimž má být započteno, že věříme v toho, který vzkřísil z mrtvých Ježíše, našeho Pána,
    jenž byl vydán pro naše přestoupení a vzkříšen pro naše ospravedlnění.“

    Začti se do těchto slov milý Pepe, vždyť je to tak jasné, že to snad jasnější už ani být nemůže. Poznej pravdu a ta tě osvobodí.


  4. A ještě k té široké bráně a úzké cestě. To je naprostý opak reality. Protože, víš kolik církví či sborů tady učí čisté evangelium a vysvětluje Boží dílo milosti a Spasení pouze vírou bez skutků? 0. Nikdo takový tady u nás v ČR neexistuje nebo jsem na něj nenarazil. Všichni si kladou nějaké podmínky. Sbory a církve u nás se umí jen hašteřit a provádět mezi sebou komplikované a složité exageze a výklady Písma. Nebo vedou boj se světem proti potratům, proti homosexuálům nebo Lisabonské smlouvě atd., ale pravou osvobozující pravdu evangelia milosti nevyučuje nikdo. Náboženských lidí, co se spoléhají na sebe a své sebezdokonalení, co chodí do exkluzivního klubu morálních lidí a považují se za něco lepšího, jsou plné sbory… Takový lidé považují křesťanství za nějaký etický kodex dodržování morálky.
    Takový říkají: „Ano, jsi spasen milostí, ALE… Musíš tohle, musíš chodit do církve, musíš platit desátky, musíš být lepší morálnější člověk jako já atd.. A takovým lidem také většina spokojeně přizvukuje na jejich zákonické pojetí milosti a rozhodně žádnému protivenství nečelí.. Naopak lidé je jako falešné proroky za to chválí.
    „Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.“ (Lukáš 6:26)
    To, co učí Church without religion neučí žádná církev ani sbor co znám, jestli někdo zná takový podobný sbor, ať mi dá vědět.


  5. Ahoj streetžuznále,
    koukám, že se motáme dokola. Já budu tedy stručný, a zeptám se:
    Když krásně pomiluji za den dvě cizí svobodné ženy, a moje žena s tím bude souhlasit, je to hřích? Je mi již odpuštěno? Stále voním Bohu, protože za mne Kristus zaplatil, a já jej také miluji?


    1. Pepe, cenu to nemá, je to opravdu jakýsi nadpřirozený závoj, na který já si netroufám…
      Přeji krásné dny


  6. Ahoj Streetzurnal,

    vidim, ze sa tu dost vydatne hadate s Pepem, tak troska aj ja slahnem nafty do ohna…

    Spasenie z milosti VS Spasenie zo skutkov?

    Minuly tyzden som sledoval jednu relaciu s Maxom Kasparu, vysvetloval tam jednu velmi zaujimavu vec.

    Hovoril, ze clovek ak zhresi, urobi akusi jamu v priamom vztahu s BOHOM cez ktoru nejde prejst, proste priepast.
    A ze ak vyzna tento hriech, BOH cez tuto jamu polozi KRISTOV KRIZ a clovek je znova v priamom vztahu s BOHOM.
    Podmienka je, verit v JEZISA KRISTA aby to BOH mohol urobit, pohania tuto moznost nemaju.

    Teraz tu mame hadku hriechy vs milost z viery.
    Clovek moze hresit aj nadalej a je pod milostou???
    Odpoved mozna bude daleko zaujimavejsi ako by ste cakali.
    Alexander Barkoci povedal, ze JEZIS KRISTUS zomrel za hriechy MINULE – PRITOMNE – BUDUCE.
    BOZIA OBET JE DOKONALA.

    Takze, ak zhresim, musim to vyznat a ide sa dalej, ak nevyznam, VYFASUJEM PO ČUNI!!!
    Je napisane v BIBLII, ze ziaden hriech neostane bez trestu.

    Dalej je napisane v Jakobovi, ze viera bez skutkov je mrtva.
    Cize viera + skutky.

    Co ak je to tak, ze my sa mame snazit chovat moralne spravne a ked padneme, musime to vyznat BOHU ako hriech
    a ON nam ODPUSTI, tak ako je slubene v BIBLII.

    Ale ON nam odpusti, len AK VERIME V JEZISA KRISTA, to je podmienka viery.
    Ze mame moznost odpustenia daneho hriechu len skrze VIERU.

    Cize sa tu nevylucuje viera ani skutky.
    Preco v celom starom zakone a novom zakone je STALE kladeny DORAZ byt moralnym a cistym clovekom.
    Ale je prizvukovane, ze milost je Z VIERY?
    Co ak je to tak, ze JEZIS KRISTUS zaplatil za nase hriechy, aby nam mohlo byt odpustene,
    keby to neurobil, tak by sa museli stale obetovavat zvierata.
    JEZIS to pokryl vsetko, ale hriech ak sa spacha, nasledky ostavaju a prichadza trest.
    Preco JEZIS povedal tomu chromemu, ktoreho postavil na nohy:
    Evanjelium podľa svätého Jána
    Jn 5,14: Potom ho našiel Ježiš v chráme a povedal mu: Hľaď, ozdravel si; nikdy viac nehreš, aby sa ti nestalo niečo horšie!

    Choroby, urazy, nestastia su mzdou za hriech.
    Co ak sme vtedy ak hresime vydani na regulerne napadnutia demonom…???

    toto dokazuje aj vers
    Prvá epištola svätého Pavla Korinťanom
    1Kor 5,5: vydať takého satanovi na záhubu tela, aby bol duch spasený v deň Pána Ježiša.
    jedna sa o cloveka, ktory hresil.

    Je isty prorok, nejaky cernosko Dr. OWUOR a ten raz vyhlasil, ze ak niekto KTO VERI V JEZISA KRISTA A UMYSELNE ZHRESI,
    UZ VIAC OBET JEZISA KRISTA PRE NEHO NEPLATI.

    Tu ma napada, ze apostoli vyzyvaju ludi, aby si vyznavali hriechy, tak teda ako to je?
    O Owuorovi som uz cital vela veci na internete, ze je falosny prorok.
    Sluboval, ze Severna Korea napadne Juznu Koreu atomovymi zbranami a zacne 3 svetova vojna.
    A v BIBLII je napisane, ze ak sa nieco nesplni, je to nabeton falosny prorok a treba ho ukamenovat.

    ALE

    nech uz je OWUOR aj falosny prorok, nasiel som v BIBLII jeden vers, co ma DOST VYSTRASIL.

    Epištola svätého Pavla Židom 10: 26,27

    Strašné hrešiť po prijatí známosti. Upomenutie na drievnu statnosť.

    26 Lebo keď dobrovoľne hrešíme po prijatí známosti pravdy, nepozostáva už viacej obeti za hriechy, 27 ale jakési strašné očakávanie súdu a prudká pálivosť ohňa, ktorý má žrať protivníkov.

    Je podla Vas Streetzurnal a Pepe toto strata spasenia HRESENIM?
    Ak ma demon premoze a zhresim, zahram si DOOM alebo pozriem porno, uz nikdy viac nebudem mat spasenie?
    Alebo je to tak, ze kto pohrdol JEZISOM KRISTOM ako spasitelom a dalej hresi, pre toho je to strata spasenia?
    pre tych, co sa pridrzaju nadalej konat podla zakona daneho Mojzisovi?

    Viete, v BIBLII sa daju verse vykladat dvojzmyselne, aj viac…

    Napriklad

    Blahoslavení chudobní duchom, lebo ich je nebeské kráľovstvo.

    Niektori to vykladaju, ze clovek ked je chudobny duchom, je v zufalstve a vtedy ma najblizsie k bohu, preto blahoslaveni,
    druhi zase tvrdia, ze je to pokora, co znamena chudobny duchom.

    Tak isto aj znamka antikrista, ze je neodpustitelny hriech a kto si ju da, bude sa smazit v ohnivom jazere.
    Ale inde sa pise, ze VSETKY HRIECHY BUDU ODPUSTENE IBA HRIECH PROTI DUCHU SVATEMU NEBUDE.
    Ak by znamka selmy bola neodpustitelnou, tak by nebolo mozne aby bol neodpustitelny len HRIECH PROTI DUCHU SVATEMU.
    A je pisane, ze ti ktori si ju daju, budu pit z kalicha bozieho hnevu neriedeneho.
    Co ak je to to, ze VYFASUJU ZA HRIECH, ale spaseni byt mozu?
    Ale je pisane, ze budu muceni v ohnivom jazere s demonmi… cize?
    Ak to urobia dobrovolne, a urobia to dobrovolne len pohania, tak krestanov sa to netyka.
    A hriechy budu odpustene vsetky, az na jeden.
    Ale im to nebude odpustene, lebo nechcu prijat PANA JEZISA KRISTA.
    Az teraz to dava zmysel.

    Zaujimal by ma Vas nazor, ci je spasenie len skrze vieru, alebo treba skutky.
    A jak to vlastne to prepojenie funguje.

    Dik

    Robo


    1. Cau Robo, no problém s Biblí a jejím výkladem je, že lidé si vezmou to, co se jim líbí a pasuje, ignorují celkový kontext, a pak se tím jedním veršem ohánějí a potvrzují své domněnky. Víš třeba, že ženy můžou být spasené pouze rozením dětí? Je to napsané v Bibli, fakt, takže pokud žena neporodí, nemůže být spasena. 1. Tim 2:15.. Z kontextu se dá vytrhnout, kde co a zrovna vysvětlení kap. Židům je zde na kanále stejně jako je zde i můj pohled na spasení víry bez skutků. Lidé si prostě zvýrazní, co se jim líbí v Bibli a co se jim nelíbí a nepasuje, to ignorují. Problém je, když to, co nepasuje je 90% a to, co pasuje 10%.. Ale asi je problém i když nepasuje 1%.. Já myslím, že nikdo nemůže říct, že ho nikdy nesváděla ruka nebo oko.. A přece si žádný křesťan oči nedloube a ručičky neseká, aby mohl vejít do království Božího.. Nikdo nerozdává vše, co má, chudým, aby měl poklady v nebi.. V celém kontextu NZ je zjevné, že spása je pouze skrze víru. Jinak by musel Pán Ježíš mnohokrát lhát, když říkal, že každý, kdo věří, má život věčný.. Nebo spíš úskokem zatajit cestu do nebe, protože neuvedl všechny podmínky.. Je zde o tom takový rozsáhlý článek: Každý kdo věří, má život věčný.. Tam názor najdeš..
      Dík za koment a přeji krásné dny
      H.


  7. Možná by bylo dobré říci, že tu nikdo neřešil spasení z milosti versus spasení ze skutků. Nikdy jsem neřekl, že člověk je spasený ze skutků. Já pouze tvrdím, že skutky konáme, jelikož jsme spaseni. A také, že starý zákon nebyl zrušen, mimo obětního systému a smírčího systému, který byl naplněn skutečnou obětí. A již vůbec není myslitelné si myslet, že bylo zrušeno Desatero. Takže celá pointa sporu je v tom, že stále platí Desatero, a to celé, jelikož nás usvědčuje z hříchu. Neříkám, že nás odsuzuje, jelikož jsme spaseni vírou, ale to neznamená, že je zrušeno. A pokud není zrušeno, potom se musí dodržovat. Ale již se nedodržuje proto, abychom byli spaseni, to je již prohrané a je za nás zaplaceno. My jej dodržujeme, protože jsme spaseni, a Kristus koná své činy skrze nás, a skrze nás zjevuje svůj charakter. Bezhříšný. Bez hříchů, které jsou vypsány v Desateru. Dodržováním Desatera totiž naplňujeme zároveň zákon lásky, který toto vše překrývá a slučuje. A to proto, že každý z bodů Desatera je vlastně o vztahu k Bohu a o vztahu k člověku. Je o lásce k Bohu a lásce k člověku.

    Je nebezpečné si myslet, že nás Kristus zbavil poslušnosti k Desateru. My jej máme naopak dodržovat, stejně jako on. A toto konáme proto, že se Boží charakter začíná projevovat a otiskovat také v našem charakteru. Postupně se zdokonalujeme a přibližujeme k Bohu tím, že konáme stejné skutky jako On. Čím více jsme poslušní Zákonu, tím více se podobáme jeho Tvůrci. Zákon je sice pro nás jho, ale s Kristem je to jho lehké a snesitelné. Je to hlavně tím, že jej neseme s láskou a pokorou k Bohu a ke Kristu. Nežijeme ve vzdoru k Zákonu, ale neseme ovoce spasení. Víra bez skutků je mrtvá.
    Nejsme tedy spaseni skrze skutky, ale skutky konáme proto, že jsme spaseni. A v tom je rozdíl a kámen úhelný, proč si nerozumíme.

    Varuji tedy před každým, který hlásá svobodu, vůni před Bohem a naši bezhříšnost a dokonalost. Nejsme bezhříšní ani dokonalý, ale Bůh nám to odpustí, jelikož jej milujeme a skrze pokání se snažíme vzdát hříchu. A také se přijetím Věčného Zákona přiznáváme k tomu, že právě z těchto hříchů se před Bohem a Kristem vyznáváme. Kdo odmítá poznat hřích, nedokáže se jej vzdát. Kdo nepozná nebo popírá Zákon, nemá jej jak definovat, tím pádem žije v hříchu a neví o tom.
    Varuji také před hlásáním lásky, která nenese svůj kříž a není zatížena jhem. Každé jho, které na nás položí Bůh ve svém zákonu, je pro naše dobro, ale našim laskavým vztahem k Bohu se toto stává lehkým.


    1. Bůh nám to odpustí průběžně, když si vzpomeneme na každý jednotlivý hřích (kolik hříchů denně uděláme 50,100,200? Kolik špatných myšlenek, kolik planých slov?) nebo nám to již odpustil skrze smírčí oběť Ježíše Krista? Vždyť si to protiřečí Pepe, říkáš, že nejsme spaseni ze skutků, takže když se snažíme vzdát hříchu, jsme spaseni a když pouze věříme a dle verze (jsem již spasen, můžu hřešit- která je mylná) jsme také spaseni. Takže to o čem to celé je, je motivace naší proměny. Já nevím Pepe, ale když někdo někomu za zády smilní s manželkou bližního, potřebuje si to přečíst v desateru, aby věděl, že to asi není úplně ok? Vždyť morálně se chovají i nevěřící. Jsou věrný mají pěkné rodiny atd.. Půjdou za to do nebe? Vědí, že jsou spasení? Fyzická proměna našich aktivit a činů, které se často vykládají slovem „pokání“ (což je změna smýšlení od jedné věci k jiné) nemusí vůbec souviset s nějakou naší morální nápravou a uvědoměním, ale pouze ze sobeckého strachu o sebe sama. Třeba když někomu řekne doktor, že mu zbývá už jen pár týdnů života, pokud nepřestane pít a kouřit, tak ten člověk přestane pít a kouřit.. No Haleluja to je tak krásné pokání, to je změna.. Ale změna pouze motivované strachem o sebe.. A stejně tak náboženské lidi motivuje pouze strach..
      Zatímco člověk motivovaný bezpodmínečnou láskou nedělá věci protože musí, ale protože opravdu chce, protože se cítí být milován. Zákonický bůh tě miluje jen když jsi poslušný.. Zakazování si věcí a věčné hlídání se, jestli jsem neudělal něco špatně nevede k lásce k Bohu a nevede ani k nějaké hlubší proměně, pouze k povrchní, člověk to tlačí ze sebe, co to jde, aby ho ten bůh neskřípnul. Poznání pravdy o Boží lásce a jistota Jeho přijetí vede k té opravdové proměně, kdy člověk sice může klopýtnout a může zhřešit, ale ví, že Bůh ho i přesto nepřestane milovat. Nebude ale celé noci přemýšlet, jak moc by mohl hřešit, když ho Bůh stejně miluje a bude mu odpuštěno..Tak může uvažovat jen člověk, kdo takovou lásku ještě nikdy nezakusil a odmítá v ní věřit..
      Hele, vždyť Bible je napsaná vrahy, cizoložníky, rozkošníky, modláři, rozhodně ne nějakým vzornými slušňáky. Bible je plná podivínů a hříšníků. Ježíš miloval hříšníky a ztracence a zkrachovalce a my se máme naučit milovat jako On..
      Stejně bude záležet jen na jediné otázce a to sice, jestli jsme opravdu, opravdu v hloubi srdce věřili za našeho pozemského života, že Bůh nás miluje nebo ne.
      „Komu se málo odpouští, málo miluje..“
      Hezký večer


  8. V Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. (2 korintským 5)

    Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry.
    Od toho se někteří odchýlili a dali se na prázdné řeči.
    Chtějí být učiteli zákona a nechápou ani svá vlastní slova ani podstatu toho, o čem s takovou jistotou mluví.
    Víme, že zákon je dobrý, když ho někdo užívá správně
    a je si vědom, že zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty, kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy,
    smilníky, zvrhlíky, únosce, lháře, křivopřísežníky, a co se ještě příčí zdravému učení.
    (1 Timoteovi 1)

    A protože spravedlivý nebyl původně žádný člověk, ten verš by nedával smysl.
    Ti kteří uvěřili těm se jejich víra počítá za spravedlnost z milosti Boží i bez skutků. (Římanům 4,5)

    Knihy nové smlouvy nestanovují křesťanům poslušnost ,,věčnému desateru“.

    O věčném desateru o desateru mluví jako o liteře, která zabíjí. (2 Korintským 3)

    Průvodce životem křesťana má být Duch oživující, Svatý, Duch Pravdy.

    Ne náhodou byl seslán Duch Svatý o letnicích tedy na stejný den – svátek – kdy bylo původně vyhlášen zákon na Sinaji.

    Tak jako Ježíš zemřel na svátek hodu beránka aby nahradil nedokonalé oběti, tak Duch Svatý byl seslán na svátek letnic, aby se stal lepším průvodcem pro život, než zákon.

    Cílem vyučování je láska z čistého srdce dobrého svědomí a upřímné víry.


    1. Souhlasím Tomáši, ještě bych dodal, že Desatero bylo dáno Židovskému národu nikoliv pohanům. Bůh uzavřel smlouvu pouze s Izraelským lidem. Pro nás pohany to je tedy něco úplně nového, pro Židy pak něco, co ruší staré.. Přesto se pohané ženou za starou smlouvou, která jim vůbec nebyla určena.. A Bůh má pro ně, jak pro Židy, tak pro Řeky, něco mnohem lepšího, něco mnohem velkolepějšího…


  9. Senzační odpověď, senzační stránky. Bůh se postaral, abych ještě víc a lépe chápala a vrůstala do Něj


Napsat komentář k Dagmar Vypušťáková Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>