Biblický kontext 2.část: Můžeme ztratit svoje spasení? (Jednou spasen= navždy spasen, je jediné pravé evangelium)

gods-unconditional-love-changes-everything

Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu – neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.“
(1.Janův 4:16-19)

Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘ Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.“ (1.Korintským 1:17-21)

Existuje mnoho falešných učitelů, kteří nějakým způsobem překrucují Bibli, aby vložili na křesťany otrocké jho zákona. Takoví falešní proroci hlásají nějakým způsobem spasení ze skutků. Pokud věříme, že spása není z nás, ale je to Boží dar skrze víru, pak je samozřejmě jakákoliv chlouba vyloučena.  (Efeským 2:8-9) Jakým zákonem je vyloučena ptá se apoštol Pavel? Zákonem skutků? Nikoliv, ale zákonem víry! (Římanům 3:27-28)

Velmi často tito falešní vykladači Písma vůbec nerozumí evangeliu a s jistou hanlivostí označují ty, kteří věří tzv. „Jednou spasen, navždy spasen“ jako bludaře. Domnívají se, že ti, kteří věří v jistotu spasení vyučují, že pokání nesmí být (protože by to byl skutek), kterým si člověk nějak zasluhuje spasení. Na druhou stranu, ale někteří správně učí, že pokání není nějaký konkrétní skutek, ale změna smýšlení, což učí i zastánci jistoty spasení. Takže je nesmyslné z jejich pozice tvrdit, že někomu říkáme, že nesmí činit pokání, protože pokání není nějaký konkrétní skutek, ale vnitřní postoj. Nedává to vůbec žádný smysl.

Křesťané uvěznění v pasti zákonictví, ale ve skutečnosti nevěří, že je to změna smýšlení, ale změna jednání. Jinými slovy, aby člověk mohl učinit správné pokání, musí se přiblížit jakémusi standartu mravní dokonalosti. Musí opustit staré zlé návyky chování a špatné jednání a začít žít čistý život (To samé hlásají téměř všechna náboženství).
Na tom, snažit se sebezdokonalováním o jakousi formu správné křesťanské morálky, není jistě vůbec nic špatného. Jenže, pokud to jakkoliv spojujeme s naší spásou, jen těžko můžeme věřit, že spaseni jsme vírou bez skutků zákona. Žádná viditelná vnější změna našeho chování nemá vliv na naše spasení. Protože spasení není z nás, není ani na nás si ho zasloužit nebo udržet.

Pokud nejsme v Kristu nepomůže nám žádný pomyslný standart morálky, který navíc Ježíš zcela záměrně vytáhl do nemožných požadavků. Zákon zpřísnil, aby pomohl lidem konstatovat, že sebe-disciplínou a vlastní snahou nelze být ospravedlněn a nelze získat Boží milost. Pravé pokání vede cestou pokory a uznání Božích požadavků jako oprávněných a správných a přiznání si vlastní slabosti a hříšnosti tyto požadavky jakkoliv dodržet. Jen a pouze v tomto bodě, když se člověk přestane snažit spoléhat na vlastní síly a snahu o plnění Božích požadavků, pak může přijmout milost. Každý, kdo si myslí, že plní Boží požadavky, že se mu to daří, je novodobý farizeus. Je to nabílený hrob. Shnilý pomeranč, který sám sebe barví na oranžovo, aby nebylo vidět, kým doopravdy je.

Naproti tomu člověk, který opravdu přijal Boží milost skrze víru v Kristovu oběť na kříži, je Nové stvoření a narodil se z Boha. Jeho přirozenost (duchovní vnitřní člověk) už není shnilý pomeranč a nemusí se barvit na oranžovo, aby vypadal jako zdravý pomeranč. Jeho nová přirozenost je z Boha (nepomíjející), narodil se znovu- z vody a z ducha a už navždy zůstane Božím dítětem. Co jste museli udělat pro to, abyste se narodili? Nic. Co musel udělat lotr na kříži dobrého, aby vstoupil do ráje? Nic. Jen uvěřit, že on je vinný a spravedlivě odsouzený, nemůže udělat nic pro svou záchranu (pokání) a uvěřil v Krista jako Jeho zachránce. To je vše. Stejně tak Nové narození je čistě Boží dílo, pro všechny, kteří uvěřili Božímu svědectví a dobré zprávě evangelia. Pokud se znovu narodíme, jak se můžeme „odnarodit“?

Pojďme se podívat na některé pasáže, které se často překrucují jako ty, které údajně znamenají, že spasení není věčný dar- tedy že záchrana není úplná, že je jen jako. Podobně jako kdyby jste se topili v oceánu a někdo vám řekl, že vás zachrání a svým člunem bezpečně dopraví na břeh, ale cestou by jste ho urazili, a on by vás vyhodil zpátky do moře. Ve skutečnosti se jedná o nařčení samotného Boha z toho, že neříká pravdu, když nás stále znovu ujišťuje, že si máme být jisti tím, že nás neztratí a opravdu zachrání. Jsou to určitá Boží zaslíbení, která Bůh chce, abychom jim věřili. Na ty se podíváme později.

Prvním známým překrucovaným veršem je Matouš 7:21-23:
„ Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘“

Je to opět paradox, že tímto veršem se nejvíce ohánějí ti, kterých se přímo týká. Navíc tato pasáž dokazuje, že o spásu není možné přijít. „Nikdy jsem vás neznal“. To znamená, že tito lidé nikdy spasení nebyli. Těžko to může být jasnější. Není tam: „Znal jsem vás, ale pak jsem vás zavrhl“ nebo něco podobného. Ve skutečnosti tento popis nejlépe sedí na lidi, kteří věří, že spásu lze ztratit nebo na nějakou jinou variantu spásy ze skutků. Proč? Protože se vykazují skutky a nečiní vůli Nebeského Otce. Jaká je vůle Nebeského Otce? Abychom věřili v toho, koho On poslal. (Jan 6:29)
Znamená to, že lidé, kteří jakkoliv spojují své skutky se spasením zůstávají nevěřící v Krista a nepřijali milost. Nepřiznali si vlastní slabost a ubohost a nepřestali se snažit o vlastní ospravedlnění (pokání)- spoléhali na sebe, namísto spoléhání se pouze a jen na Krista Ježíše. A to se týká i těch, kteří si myslí, že si spasení musí udržet svým dobrým výkonem a mravností. Nebo těch, kteří tvrdí, že kdo nemá výkon (skutky), nemá správnou víru a není spasený (kalvinismus). Protože pak je opravdová víra vždy spojena jen s námi a ne pouze s vírou v dokončení dílo Ježíše Krista

My víme, že podmínka pro ospravedlnění je víra v srdci, nikoliv skutky zákona. (Řím. 10:9-11) A jelikož do nitra člověka vidí jen Bůh, nemůžeme na základě vnějšího jednání vědět, kdo je spasený pro věčnost a kdo není. Kdo se opravdu spoléhá jen a pouze na Krista pro své ospravedlnění a kdo stále ještě doufá v sebe. Můžeme pouze hádat.

Jestliže jsme jednou smíření Bohem skrze krev Jeho Syna, znamená to, že naše hříchy jsou nám jednou provždy odpuštěny (minulé,přítomné i budoucí) a Bůh nám nepočítá naše provinění. (2.Kor. 5:18-20)  Jedinou obětí přivedl NAVŽDY k dokonalosti ty, které posvěcuje. Ježíšovo spasení je dokonalé- ne díky nám a našemu úsilí, ale díky Němu. (Židům 10:14) (Židům 7:25)

Zastavme se u listu Židům, který bývá často nepochopen od začátku do konce. Musíme si uvědomit, že list je adresován ap. Pavlem jeho pokrevním bratrům (Židům), kteří měli jeden velký problém a tím byl judaismus a nevíra v evangelium. Držení se Staré smlouvy a judaismu dělalo Pavlovi velké starosti a také to, že někteří sice okusili evangelium, ale pak si to rozmysleli a vraceli se zpátky k judaismu. V listu Židům tak máme krásné znázornění toho, nakolik se Nová smlouva liší od té Staré a nakolik je důležité držet se Nové živé cesty a nevracet se zpět k obětování v chrámu a zvířecím obětem a dalším článkům zákona. (Toto ovšem není problém nás pohanů, zůstal ale problém důvěry ve vlastní skutky)
Nejvyšším veleknězem se stává Ježíš, který svým nepomíjejícím životem přináší nepomíjející dokonalé spasení všem, kteří k němu přijdou. (Židům 7:26-28)

V listu Židům se objevují pasáže, které jakoby vypadají, že kdo svévolně hřeší, ten ztrácí spasení. Nebo alespoň takto to chybní vykladači prezentují. (viz. Žid. 6:4-6 a Žid. 10:26-29) Ale je zásadní si uvědomit, že židovská náboženská elita rozhodně nezápasila se svévolným hřešením tak, jak si to dnešní zákoníci představují. Tedy, že jejich náboženský výkon a mravní styl života byl z vnějšího hlediska perfektní. Nezápasili s tím, že by se znovu vraceli do hospody a kouřili, smilnili nebo se opíjeli. Vždyť v kontextu je to absurdní. Toto není typ hříchu, který je zmiňován v listu Židům. Tím hříchem je hřích nevíry. Podrobnější vysvětlení zde: https://www.youtube.com/watch?v=CEYBE5T_k0I&t

Je to smutné, že v listu, který nám má dávat tolik jistoty o Božích zaslíbeních a jistoty dokonalé a absolutní spásy a naděje založené ne na nás a našem životě, ale na Kristu a Jeho nepomíjejícím životě, se často chybně hledá odůvodnění a podnět pro pravý opak. Tedy pro znejistění a strach a místo ke Kristu nás to tedy přivádí k nám samotným a naší vlastní snaze o udržení si věčného života nebo jeho neztracení. List, který nám jasně říká, že naše jistota nevyplývá z naší pravdomluvnosti nebo věrnosti ale naopak z Boží pravdomluvnosti a věrnosti.

Přistupujme před Boha s opravdovým srdcem a v plné jistotě víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. Držme se neotřesitelné naděje, kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.
Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům. Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův. Jestliže svévolně hřešíme i potom, když jsme už poznali pravdu, nemůžeme počítat s žádnou obětí za hříchy, ale jen s hrozným soudem a ‚žárem ohně, který stráví Boží odpůrce‘.
Už ten, kdo pohrdne zákonem Mojžíšovým, nedojde slitování a propadá smrti na základě svědectví dvou nebo tří svědků. Pomyslete, oč hroznějšího trestu si zaslouží ten, kdo zneuctí Božího Syna a za nic nemá krev smlouvy, jíž byl posvěcen, a tak se vysmívá Duchu milosti.“  (Ž. 10:22-29)

Apoštol Pavel tady povzbuzuje k pravé víře a varuje před hříchem nevíry. Tedy, kdo i potom, co okusil dobrotu a krásu Nové smlouvy, se stále znovu vrací k judaismu, ten nevěří Bohu a pohrdá vzácnou krví Božího Syna, která je novou smlouvou a nepřijímá milost. Stará smlouva mu už nemůže zaručit žádné oběti za hříchy, a proto už mu nezbývá žádná oběť za hříchy a Boží hněv na něm zůstává.

„Kdo věří v Syna, má život věčný. Kdo Syna odmítá, neuzří život, ale hněv Boží na něm zůstává.“ (Jan 3:36)

Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“
(Jan 3:18)

Další pasáž k podpoře toho, že můžeme ztratit spasení se používá chybný výklad kontextu Matouše 10:22: „Kdo vydrží do konce, bude spasen. Zde se jedná  kontextu o spasení fyzického těla, nikoliv o spasení pro věčný život. (vysvětlení v první části zde: http://streetzurnal.cz/biblicky-kontext-1-cast-spaseni-a-zachrana/

Další špatný výklad, na který jsem narazil je Filipským 2:12: „A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte. “ (Kralická)

Ekumenický překlad má : „S bázní a chvěním uvádějte ve skutek své spasení.“
Na začátek je si třeba uvědomit, že zde není návod na to, jak získat spasení, ale jak ho uvádět ve skutek, správně spravovat, pracovat na něm, jak se chovat vzhledem k tomu, že spasení již máme. Nelze to překroutit do toho, že jsme to my, kteří by si měli zasloužit spasení tím, že si ho nějak sami vydobudeme už jen z kontextu dalšího verše.
„Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své. „ (Filipským 2:13)
Aha, takže to nejsme my, kdo působí chtění a činění, ale Bůh. Jak? Skrze to, že máme spasení a jsme Boží děti. To nám pisatel Filipským sděluje hned v následujících verších:
Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování, abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě. (Fil. 2:14-15)

Těch biblických pasáží, které se špatně vykládají a používají se pro znejisťování dětí v Kristu je jistě celá řada. Žádný ale v kontextu neznamená, že by znovuzrozený člověk, který je zapečetěn pro den vykoupení a má závdavek Ducha svatého, mohl přijít o spasení. Jednak by to výrazně protiřečilo velké části NZ a jednak by to zkrátka byla taková nekonečná houpačka, protože náš výkon a naše vlastní vnímání našeho postavení před Bohem se mění. Někdy se cítíme blízko Bohu a někdy ne. Někdy podlehneme pokušením a někdy nepodlehneme. Dle toho, můžeme být v pondělí spaseni, ve středu nespasení odpadlíci a v neděli zase znovu spaseni. Náš vztah s Bohem pak není určován Bohem samotným, ale jen a pouze námi. Bůh je v tomto konceptu jen jakýsi fanda, který nám drží palce, abychom to zmákli (v tom lepším případě).

Ne, nejsme to my, kdo je v centru opravdového vztahu s Bohem. Je to Ježíš Kristus. Bůh se na nás dívá skrze Jeho milovaného Syna, pokud jsme opravdu vírou v Něm. A pokud jsme, máme Boží zaslíbení, která nám nemůžou vzít žádní pokrytečtí vykladači Písma, kteří jdou proti Boží lásce a evangeliu. Takový lidé nerozumí Boží milosti, protože zahrnuje všechny lidi a je pro ně příliš dobrá. Bůh podle nich není tak dobrý a dává milost jen lidem, jako jsou oni. Těm poslušným a mravním. Ale opak je pravdou. Milost je jen pro hříšníky. Proto nechápou, jak by mohl být v nebi nějaký ožrala nebo chlípník, prostitutka, homosexuál nebo pedofil. Oni se takových lidí štítí a pohrdají jimi a Bůh pro takové lidi obětoval svého jediného Syna. S takovými hříšníky Pán Ježíš sedával u stolu a pohoršoval právě takové zákoníky a farizeje, jací jsou i dnes. On nepřišel pro zdravé, ale pro nemocné. Nepřišel pro spravedlivé (kteří si to o sobě myslí), ale pro hříšníky. Jeho láska není nikdy- nikdy založená na našem výkonu.

Ještě zde kopíruji můj komentář k článku na krestandnes.cz, kterým bych to uzavřel a přidám Boží zaslíbení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši. Nenechme se znejisťovat a uvádět do zmatku ohledně radikální milosti Boha, který miluje radikální a divokou láskou. Boha, který umí milovat mnohem více, než si naše omezené představy dovolí představit. Otázka zní. Necháš se milovat?

Pokud někdo, jako například pan Drápal, tvrdí, že o spasení lze přijít a zároveň. že on má jistotu spasení, říká tím vlastně toto: „Věřím sám sobě, že jsem dostatečně schopný a vědom si toho, že nikdy neselžu. Věřím sám sobě, že jsem tak poslušný a poslušný i zůstanu a nemůže se mi stát to, že bych odpadl.“
Je to ve skutečnosti maskovaná víra v sebe sama a svoji dobrotu, vydanost a poslušnost. Jedině z víry v sebe sama může pramenit jistota člověka, který tvrdí, že o spasení lze přijít, ale jemu se to stát přece nemůže- to je jeho jistota. Taková jistota není nikdy žádnou jistotou. Jediná jistota, kterou můžeme mít je jistota víry v Krista a Jeho dílo, Jeho poslušnost, Jeho vydanost, Jeho nepomíjející lásku. Naše plná jistota nikdy nemůže pramenit z víry v nás samé, ale z víry v dokonalého Boha, protože my sami zde na Zemi nikdy dokonalí nebudeme.“
(reakce na článek:https://www.krestandnes.cz/dan-drapal-muze-krestan-prijit-o-spaseni/)

Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,
ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.“
(Římanům 8:38-39)

Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ (Jan 6:35)

„Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“ (Jan 4:13-14)

A Duch i nevěsta praví: „Přijď!“ A kdokoli to slyší, ať řekne: „Přijď!“ Kdo žízní, ať přistoupí; kdo touží, ať zadarmo nabere vody života.“ (Zjevení Janovo 22:17)

Spasení pro věčný život je jednoduché stačí jen přijít a zdarma nabrat vody života. Předobraz můžeme vidět, když Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak pouhý pohled na něj zachránil od zahynutí.

Jako Mojžíš vyvýšil hada na poušti, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.“
(Jan 3:14-18)

Bůh chce, abychom věděli, že pokud jsme uvěřili a jsme v Kristu, jsme dokonale v bezpečí a on na nás už nikdy nezanevře.

Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu. (Židům 13:5)

Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal; a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den. Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“ (Jan 6:37-40)

Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve. Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. Já a Otec jsme jedno.“
(Jan 10:27-30)

Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. Amen, amen, pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života. (Jan 5:22-24)

Pokud někdo chce tvrdit, že spasení lze ztratit, pak říká, že Ježíš selhal při plnění Otcovy vůle, protože ztratil (byť jen jednoho). Stačí si přečíst tyto pasáže, abychom věděli, že je to sám Bůh, který nám přísahá svoji věrnost. Bůh přísahá sám při sobě, jak si někdo vlastně může dovolit pochybovat?

Tak dal Bůh zaslíbení Abrahamovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém:‚Hojně ti požehnám a dám ti mnoho potomků.‘ A protože byl Abraham trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu. Lidé totiž přísahají při někom větším a přísaha je zárukou, kterou končí každý spor. Když Bůh chtěl účastníkům zaslíbení přesvědčivě prokázat nezměnitelnost svého rozhodnutí, potvrdil své zaslíbení ještě přísahou.
A tak tyto dvě nezměnitelné věci, v nichž Bůh přece nemůže lhát, jsou mocným povzbuzením pro nás, kteří jsme nalezli útočiště v naději nám dané. V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně, kam jako první za nás vstoupil Ježíš, kněz na věky podle řádu Melchisedechova.“
(Židům 10:13-20)

„Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěkyVěříš tomu?
(Jan 11:25-26)

Cesta života je skutečně úzká a široká je cesta vedoucí do záhuby. Ale proč? Snad proto, že by spasení vyžadovalo z naší strany tak moc veliké úsilí a dokonalý výkon? Nebo proto, že pro tolik lidí je takový problém přestat se na své vlastní úsilí a výkon spoléhat a spolehnout se jen na Krista prostou dětskou důvěrou? Pouze a jen On a Boží zaslíbení jsou naší zárukou a jistotou, že jsme bezpodmínečně milováni a navždy budeme. Boží láska je spolehlivá. Nebojme se na ni spolehnout a žít z ní. Jedině tak dokážeme opravdu milovat a plnit Ježíšovy přikázání lásky. Musíme se nejprve nechat milovat. Uvěř v Boží laskavost a dobrotu. Uvěř v Jeho nepomíjející lásku, která nikdy nebledne. Uvěř Bohu. Měj jistotu Jeho přijetí. On se tě nikdy nevzdá, nikdy se tě nezřekne. Není nic, co by tě od něj již mohlo odloučit.. A že je to moc dobré? Ano, protože Bůh je dobrý. Amen.

Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život. V tom je láska: ne že my jsme si zamilovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako oběť smíření za naše hříchy. Milovaní, jestliže Bůh nás tak miloval, i my se máme navzájem milovat.
(1.Janův 4:8-11)

Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání, vždyť strach působí muka, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. My milujeme, protože Bůh napřed miloval nás.“
(1.Janův 4:18-19)

Jsem vděčen za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista.“ (Fil. 1:5-6)

 

9 thoughts on “Biblický kontext 2.část: Můžeme ztratit svoje spasení? (Jednou spasen= navždy spasen, je jediné pravé evangelium)



  1. Honzo píšeš:…“ Proto nechápou, jak by mohl být v nebi nějaký ožrala nebo chlípník, prostitutka, homosexuál nebo pedofil.“

    Rozumiem tomu článku dobre? Po prijatí známosti pravdy / Hebr 10 / nie je potrebné zjednať nápravu?
    Takže podľa teba raz a navždy spasený pedofil môže až do smrti znásilnovať deti???

    Podľa teba hriešnica / prostitutka / Mária zašla sem tam za Ježišom a večer si kludne išla vybaviť zákazníkov do bordelu a hriešny mýtnik Zachej v Lk 19 dal polovicu majetku chudobným a tým, ktorých oklamal vrátil 4-násobne len preto, aby neskôr oklamal dalších ľudí a zbohatol ešte viac.

    Nepríde ti na tom nič divné?

    Mimochodom, písal si, že Manning celý život bojoval s alkoholom….
    Vo svetle tvojej teologie naozaj nechápem načo .
    Lenže on s tým bojoval, lebo si na rozdiel od teba nemyslel, že to robí dobre.


    1. Po znovuzrození je to samozřejmě konflikt těla a duše. Člověk narozený z Boha nebude se ale vyžívati již nadále v těchto věcech, protože má novou přirozenost a bude pod Boží výchovou. Ale to je ten problém, že buď bereme milost jako opravdu nezaslouženou svobodu (kterou vydobyl Kristus) nebo stále jako závazek, který je třeba splatit a zasloužit si. Proč mýtník Zacheus sám od sebe začal Ježíšovi říkat, že všechno 4 násobně vrátí atd.? Ježíš mu o tom neřekl ani slovo, že to má udělat.. Je to proto, že když jsme blízko Bohu, nepotřebujeme naše morální poučky, desatero a sebe-disciplínu.. Je to Boží dobrota, která nás vede k pokání… Jinak Štefane, já nevím, co si myslíš, že je „moje“ teologie, že jako nabádám k tomu, aby lidi víc hřešili? Že hřích je pro ně dobrá věc? Na to si přišel kde? Kde to píšu? To jsou nějaké tvoje vlastní vývody mysli.. Nic takového já nikde nepíšu..


    2. Musim na to reagovat, lebo sa tu zamotavate do naozaj epickych blbin.
      Neviem ci vies anglicky, ale bolo by dobre aspon nieco vediet, lebo na slovenskych a ceskych weboch a od ich kazatelov nenajdes pravdu!!!
      streetzurnal je zatial najblizsie aj ked sa mota trocha v zmatku, nakolko nepouziva spravne rozdelenie biblie /dispenzacionalizmus/
      Pravda je taka, ze ta mozno prekvapi a to DOST!!!
      Na vylozenie biblie musis pouzit prave dispenzacionalizmus.
      Najdi si co to je, prestuduj si tuto doktrinu ktora je klucom k vykladu biblie.
      To co ty tu obhajujes, su hrusky porovnavane s melonmi.
      Skusim ti to vysvetlit nejako v skratke a strucne a aj pre ostatnych.
      Ak sa clovek narodi, je jeho dusa pripevnena k telu a tym ze si uveril, si dostal ducha svateho kory ta aj zapecatil a ODDELIL, MAS DUCHOVNU OBRIEZKU.
      Ak niekto bude argumentovat, ze krestan nehresi, UKAZ MI JEDNEHO JEDINEHO KTORY UZ NEZHRESIL :o ))) pot tom co sa obratil
      Moze byt krestan hriesny a bezbozny a stale byt spaseny? sokujuca odpoved… vid. video
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=slPc5R_EZsc
      Skutocny vyklad je ten, ze tvoja dusa uz nehresi, je oddelena a satan sa ta nedotyka, ale telo je stale pod jeho kontrolou. /vid roznych super kazatelov a dopadli jak najtazsi hriesnici, satan to zobral totalnym utokom/
      Cize aj ked hresis, na tvoju spasu to nema vplyv, SI ZAPECATENY, DO DNA VYKUPENIA / vytrhnutie c. 1, vytrhnutie c. 2 bude na konci definitivnom konci / vid. video 1 a 2 a 3
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=lTodEB25zj8
      2./ https://www.youtube.com/watch?v=ke9j4z9hBL8&t=2s
      3./ https://www.youtube.com/watch?v=ruxs8se5OSU
      zapecateny znamena uzamknuty a dostal si ducha svateho NA VECNOST… cize nie odvtedy, dokym nebudes hresit znova, nikde sa nepise v biblii, ze ho mozes dostat viackrat ;o)))
      Co sa tyka hresenia, funguje to tak, ze uz si bozie dieta a nemal by si to umyselne so svojim telom robit a ak budes hresit, tak ta boh moze vytrestat a aj ta bude trestat. vid. video
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=lQNHAns6vkc
      Nema to vsak efekt na spasu, si ZAPECATENY a to MAS NA VECNOST.
      Co sa tyka jakubovho listu, ze viera + skutky, dost ste vsetci mimo misu…
      Vzdy treba brat do uvahy kontext a tento list bol pisany ZIDOM… a krestania ak su spaseni, budu vytrhnuti v prvom vytrhnuti, ktore pride pred vselkym suzenim a zjavenim syna zatratenia.
      Tu je problem, ze zidia budu musiet okrem viery mat aj skutky. vid. video
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=hlHA9_ZvIIU
      Pise sa, ze kazdy kto si da na celo alebo ruku znacku selmy, alebo pocet jej mena pojde do ohniveho jazera…
      Tu je hacik, ze tam nepojdu krestania /skutocny krestania/ lebo uz budu davno vytrhnuti.
      A je napisane, ze v Jezisovi kristovi, su ti odpustene vsetky hriechy, teda musela by byt aj znacka selmy odpustena.
      Iba hriech proti duchu svatemu nebude nikdy, ale to uz nemozes urobit, lebo hriech proti duchu svatemu je, ked niekto povedal Jezisovi do oci do tvare, ze je od diabla vid. video
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=XeIjxbqC12o
      Uz mu to nemozes povedat, cize toto odpada, znamku si vsak daju ludia, ktori nebudu krestanmi.
      Co sa tyka hresenia, tak hriechmi dostavas do tela demonov aj do zivota a ti ti to poriadne zneprijemnia.
      Ak si pozorne precitas bibliu, co povedal Jezis o vyhnanych demonoch, ze sa potom navratia do vycisteneho domu a je to horsie… Tak nikde sa nepise, co mas robit aby sa to nestalo.
      Vela kazatelov hovori, ze musis prijat Jezisa ako svojho pana v kazdej oblasti zivota, ale prax je taka, ze kopec krestanov aj ma pana Jezisa je demonizovanych jak jedno hovado.
      O spasu nemozes prist, to si sa hadam uz docital a keby nie, tak tu mas dve videa v anglictine a jedno video v slovencine:
      1./ https://www.youtube.com/watch?v=n4mtCPNTG64
      2./ https://www.youtube.com/watch?v=NxmNTqonIDY&t=2532s
      3./ https://www.youtube.com/watch?v=UXlZxmJ4CRE
      zatial asi tolko…



      1. Ahoj, Slovo pravdy,
        nechcem komentovať, či je niečo pravda alebo nie je, ale je dosť povrchné tvrdiť, že na slovenských alebo v českých stránkach nenájdeme pravdu, iba na anglicky hovoriacich stránkach, či videách. Akoby nie, keď skoro všetci majú obrátené oči na západných kazateľov. Ja som to tiež zažila a chvála Pánovi, zažila som aj to ako mi chýba obyčajný slovenský, či český kresťan, ktorému by som rozumela, nielen podľa jazyka, ale aj podľa našej mentality, či príslušnosti k našim krajinám, v ktorých žijeme, ktoré sú jedinečné a nikde inde nenájdeme tú istú chuť pozemského života ako u nás.
        Tak isto aj čo sa týka nejakého výkladu Biblie, metódy ako to funguje, aby sme dostali kľúč k pochopeniu biblického textu; verím, že je riskantné spoliehať sa na určitú metódu. Máme Ducha Svätého, ktorý jediný má autoritu vykladať Písmo. Ja osobne si všímam hlavne kontext a považujem ho za dôležitú pomôcku pre pochopenie daného slova a dôverujem Pánovi, že On je ten, ktorý mi zjavuje pravdu, a nie je to moja zásluha, ak Písmo ožije pred mojimi očami a odrazu niečo z tých hĺbok Božieho slova mi je dané uvidieť a prežívať, aký je veľký je Boh.


  2. No….už dávnejšie si mi napísal, že spaseny hriesnik môže byť trebárs na Ibize s prostitutkami do konca života a nebude to mať vplyv na jeho večný život.

    Ale ak si teraz napísal, že je to dobrota Božia, ktorá nás vedie k pokaniu, znamená to podľa mňa, že si už pochopil, že s tými prostitutkami si to prestrelil.

    Áno hriešnikovi sa môže takáto vec prihodit, ale Božia dobrota ho dovedie k pokaniu a urcite nebude s nimi do konca života.
    Takisto spaseny pedofil zanechá svojho konania a nebude v tom pokračovať, aj keď bude v mnohom padať vždy bude činiť pokánie, lebo Boh je verný.

    Ešte raz zopakujem, že skutočný kalvinista hlása to isté, čo si napísal aj ty s tým, že pokiaľ hriesnik veselo hresi ďalej a necini pokánie, znamená to, že dobrota Božia u neho nie je prítomná a nikdy ani spaseny nebol.

    Čiže žiadne skutky, ale Božie dielo. Tým pádom Wilkin a spol nerobili nič iné, iba hľadali strawmana, ktorého našli vo svojom „svojskom“ chápaní kalvinizmu.

    Kalvinizmus, teda teológia Augustína, Luthera a celej reformácie, Kalvina, Tyndala a ďalších je najcistejsie evanjelium, ktoré hlása MONERGIZMUS, čiže všetko je Božia zásluha a nič nie je z človeka.

    Snažil som sa ti to vysvetliť celý čas, ale nepocuval si ma a neustále si vkladal účelovo zostrihane videá.
    To je všetko, čo som k tomu chcel.


    1. To je pořád dokola.. :) ) Nemá to smysl, když se člověk drží lidských nauk a je emocionálně zaangažovaný v nějaké doktríně. Kalvinismus nemůže ani podle mně zakoušet Boží dobrotu, protože vykresluje Boha jako nějakého tyrana, který si záhadně vybírá pár lidí, které spasí a drtivou většinu stvoří jen pro to, aby je mohl věčně mučit. Ti lidé nemůžou proti tomu nic dělat. Ten rozdíl, co se týče skutků, je v té svobodě. Je rozdíl, když člověk něco dělá ze strachu, protože musí jinak ho Bůh skřípne, nebo proto, že nemusí, ale chce..
      https://www.youtube.com/watch?v=N3EhsMYFgn4&t


Napsat komentář k stefan Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>