Co je Spánková paralýza, noční běsy, náměsíčnost a cizí přítomnost, Stínové bytosti atd.?

37023404_10216534074014508_4680364310721986560_n

„Vždyť náš boj není proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti mocnostem,
proti světovládcům temnoty tohoto věku, proti duchovním silám zla v nebesích.“
(Efeským 6:12)

Existuje něco, čemu sám pro sebe říkám obecná zkušenost. Jedná se o zkušenosti, kterou za život zažije většina populace, ale vzhledem k její výstřednosti a bizarnosti ji málokdy někdo interpretuje. Někdy jsou tyto zážitky nahodilé, jindy se vrací v určitých intervalech a někdy přetrvávají. V takových případech bývá oběť těchto útoků často pod silným psychickým vypětím a mnohdy se život takových lidí obrací destruktivním směrem. Věda neuznává „obecnou zkušenost“- tedy zážitky a svědectví lidí, jako relevantní důkaz existence tohoto fenoménu. Obor psychologie a psychiatrie přichází s křečovitými vysvětleními, protože nelze tyto zkušenosti zcela pominout a ignorovat (nebudu zde rozebírat proč psychologické vysvětlení nemůže obstát, možná příště).
Prostým faktem ale zůstává, že tyto zážitky jdou napříč kulturami celého světa a mají naprosto shodné rysy a charakteristiku.
Už když jsem studoval fenomén únosů do UFO, přišlo mi fascinující nakolik se výpovědi obětí shodují i přes to, že se mezi sebou nikdy nemohli znát a dokonce se často ani o nadpřirozené jevy nezajímali. Ať už na jednom či na druhém kousku světa, lidé shodně vypovídali naprosto bizarní zážitky, které se vymykají našemu běžně vsugerovanému pojetí reality.

Jsme schopni zkrátka vnímat více, než nám bylo řečeno, že máme, ale v důsledku naší zmatenosti z těchto jevů, se je snažíme všemožně vytěsnit a objasnit v souladu s řádem a pohledem dnešního většinového světonázoru. Člověk se snaží zapadnout do světa, ve kterém se ocitl, a příliš nevyčnívat, a tak zavrhuje věci, které jdou mimo rámec obecného pojetí reality. Často jsou tyto zážitky něco jako červená kontrolka v autě, rozladí a zneklidní nás to, když se rozsvítí, ale když zase zhasne, jedeme dál bez toho, aniž bychom se podívali pod kapotu. Myslím, že každý čtenář určitou formu spánkového útoku zažil. Otázkou zůstává, co je za tím? Co se skrývá pod kapotou?

                                                                                             Realita duchovního světa
„Pane, smiluj se nad mým synem. Je to náměsíčník a těžce tím trpí, protože často padá do ohně a častokrát do vody.Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“ Ale Ježíš na to odpověděl: „nevěřící a zvrácené pokolení, jak dlouho budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem.“ Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven.“
(Matouš 17:15-17)

„Ježíš se pak zeptal jeho otce: „Jak je to dlouho, co se mu tohle stává?“ A on řekl: „Od dětství. A často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!“ Ježíš mu však řekl: „Můžeš-li tomu věřit. Pro věřícího je možné všechno.“ A otec toho chlapce ihned se slzami vykřikl: „Pane, já věřím! Pomoz mé nevěře!“ Když ale Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, pohrozil tomu nečistému duchu a řekl mu: „Ty němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něho a víckrát do něj nevcházej!“
(Marek 9:21-25)

Tváří v tvář biblickému pojetí velmi podobných zážitků, které se vyskytují i v současnosti, se musíme postavit před 2 varianty. Buď si řekneme, že jak Pán Ježíš tak otec postiženého chlapce byli hloupý a neznalý moderní psychologie, která podobné věci vysvětluje jakýmsi fígly našeho podvědomí a mozkových zkratů (Může vás mozkový zkrat hodit do vody či do ohně?), nebo se zde jedná o pouhé konstatování reality, která zůstává realitou i v současnosti nehledě na to, jak moc se to vymyká modernímu obrazu našeho světa. Netřeba dodávat, že obraz světa se velmi rapidně liší v závislosti na dané době, stačí se podívat, jak svět viděli naši prarodiče a jak ho vidíme a vnímáme my.

Noční návštěvy jsou charakteristické tím, že dotyčný doslova cítí cizí zlou přítomnost. Buď vás naprosto klamou vaše smysly a vaše intuice nebo se skutečně jedná o cizí přítomnost, která s vámi nemá dobré úmysly. Pokud tuto zcela relevantní variantu připustíme, jsme o krok dál ve vysvobození se z tohoto zlého vlivu. Existují věci, které očima nevidíme a přesto by nás nenapadlo pochybovat o jejich existenci. Svět tyto jevy a síly uznal a všeobecně se s nimi počítá. Je to třeba vzduch, magnetická síla, nejrůznější druhy záření atd. Problém nastává ve chvíli, kdy musíme připustit, že existují inteligentní osoby bez těl, které dokáží interaktivně působit s naším fyzickým světem. Bible přesně takovéto zlé osoby bez těl popisuje a přesně s těmito osobami a jevy se dnes stále lidstvo potýká neschopno je rozpoznat. Desetitisíce lidí se právě díky těmto zážitkům obrátilo k jediné duchovní autoritě a Spasiteli světa- Ježíši Kristu, který jako jediný má nad těmito osobami bez těl naprostou autoritu.

 “A jakmile vystoupil z lodi, ihned se s ním setkal člověk z hrobů v moci nečistého ducha. Ten bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem. Býval totiž často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal a nikdo ho nemohl zkrotit.Vždycky, ve dne i v noci, byl na horách a v hrobkách, křičel a tloukl se kamením. Když pak z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a poklonil se mu a hlasitě vykřikl: „Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, abys mě netrýznil!“Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, ty nečistý duchu!“A tázal se ho: „Jak se jmenuješ?“ On mu řekl: „Mé jméno je Legie, protože je nás mnoho,“a velice ho prosil, aby je nevyháněl z toho kraje.“
(Marek 5:2-10)

Ale pozor! Nelze s autoritou jména Pána Ježíše nakládat lehkovážně a účelově a dotyčný musí opravdu upřímně volat k Pánu o záchranu a vysvobození. Nelze nějak experimentovat, „čarovat“ či snad se snažit na celé věci nějak profitovat.

„ Někteří z potulných židovských zaklínačů se pak pokusili vzývat jméno Pána Ježíše nad těmi, kdo měli zlé duchy. Říkali: „Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel!“
A to dělalo sedm synů židovského velekněze Skévy.
Zlý duch jim však odpověděl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím, ale kdo jste vy?“
Ten člověk, ve kterém byl zlý duch, se tedy na ně vrhl, přemohl je a zmocnil se jich, takže utekli z toho domu nazí a zranění.
A to vešlo ve známost mezi všemi Židy i Řeky bydlícími v Efezu. Na všechny padla bázeň a jméno Pána Ježíše bylo velebeno.“
(Skutky 19:13-17)

                                                                                                           Závěr

Dnes se pojem „zlý duch“ nebo „démon“ bere jako něco dávno překonaného, co patří někam do temného středověku. A přesto se drtivá většina populace potýká právě s působením těchto sil. Zvláště dnes, kdy uctívání zla a odpor vůči Bohu a Jeho Slovu mocně narůstá, se tyto zážitky objevují stále častěji. Stále více mladých lidí se nevědomky uvolňuje pro působení těchto sil skrze nejrůznější svody tohoto světa. Jelikož nevěří v existenci duchovního světa, kde se svádí boje a duši každého člověka. Tracy Chapman zpívá v jedné písni, že všechno, co máš, je tvoje duše. (https://www.youtube.com/watch?v=13TbxmuZzws)

Pravdou totiž je, že duchovní svět je o mnoho reálnější než tento pomíjívý svět fyzický. Kde budeš za 50 let? A kde za 80? Kéž bychom našli odvahu zastavit a podívat se pod kapotu. Skutečnost, že existuje satan a jeho démoni není nijak děsivá. Naopak vysvětluje mnohé dění a povahu našeho světa. Pokud existuje ďábel, zcela určitě existuje Bůh. Existuje někdo, kdo nás nenávidí, ale zcela určitě existuje někdo, kdo nás nesmírně miluje a touží po nás. Někdo, kdo je mnohem silnější, než mocnosti temnosti, ale zároveň nedemonstruje tuto sílu násilím. Bůh si nepřeje, abychom ho následovali skrze Jeho neskutečnou moc, ale skrze lásku. On nás chce vysvobodit z vlivu království temna. Otázkou je, jestli o to budeme stát a požádáme Ho o to. Věřím, že s každým bude čekat až do posledního okamžiku.

Pokoj a milost Pána Ježíše Krista s Vámi.