Falešné evangelium podmíněné milosti- Conway, Washer a další

Velmi nebezpečné učení kalvinismu (ang. Lordship Salvation) se halí do pravdivého hávu (spasení nelze ztratit, jsme spaseni pouze vírou bez skutků), ale přitom přidává jako podmínku spasení vlastní výkon křesťana. Samotná podstata učení se soustředí na morální atributy a dobré chování a udává tuto podmínku jako nedílnou součást ujištění spasení. Ve výsledku tak nutí člověka stále hodnotit svůj výkon a zpochybňovat tak svou spásu.. Jediná podmínka spasení je přitom pouze a jenom samotná víra v Ježíše Krista Jeho dílo Golgoty.

26 thoughts on “Falešné evangelium podmíněné milosti- Conway, Washer a další

  1. Někdo na to řekne: „Jeden má víru, druhý zase skutky.“

    Nuže, ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na svých skutcích. 19 Ty věříš, že je jediný Bůh? c Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni a třesou se! 20 Kdy už pochopíš, ty blázne, že víra bez skutků je mrtvá? d

    21 Nebyl snad náš otec Abraham ospravedlněn na základě skutků, kdyžpřinesl svého syna Izáka na oltář? 22 Vidíš? Víra podporovala jeho skutky a díky těm skutkům jeho víra došla naplnění! 23 Tak se stalo, co říká Písmo: „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost“ e a byl označen za Božího přítele. f 24 Vidíte? Člověk je ospravedlňován díky skutkům, a ne jen díky víře.


    1. Co tedy řekneme o Abrahamovi, našem tělesném praotci? Čeho dosáhl?
      2Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit – ale ne před Bohem!
      3Co říká Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘
      4Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti.
      5Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.
      6Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků:
      7‚Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty.
      8Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.‘

      Mojžíšovi řekl: ‚Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.‘
      16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.

      Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
      9Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

      Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.
      26A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“

      Řekli mu: „Jak máme jednat, abychom konali skutky Boží?“
      29Ježíš jim odpověděl: „Toto je skutek, který žádá Bůh: abyste věřili v toho, koho on poslal.“

      Pak je vyvedl ven a řekl: „Bohové a páni, co mám dělat, abych byl zachráněn?“
      31Oni mu řekli: „Věř v Pána Ježíše, a budeš spasen ty i všichni, kdo jsou v tvém domě.“

      …… + cca 140x ..


  2. Dava to logiku, AZ MOC!!!

    21 Nie každý, kto mi hovorí: Pane, Pane! vojde do nebeského kráľovstva, ale ten, kto činí vôľu môjho Otca, ktorý je v nebesiach.
    22 Mnohí mi povedia tamtoho dňa: Pane, Pane, či sme neprorokovali v tvojom mene a v tvojom mene démonov vyháňali a v tvojom mene mnoho divov nečinili?
    23 A vtedy im vyznám: Nikdy som vás neznal. Odídite odo mňa, páchatelia neprávosti!
    24 Každého tedy, kto čuje tieto moje slová a činí ich, pripodobním rozumnému človekovi, ktorý postavil svoj dom na skale.
    25 A spustil sa lejak, a prišly rieky, a zavialy vetry a oborily sa na ten dom, a nepadnul, pretože bol založený na skale.

    Ti ludia sa vystatovali skutkami, ktore robili v Jezisovom mene.
    A boli odmietnuti, lebo spasa je z VIERY V JEZISA, BOZIEHO SYNA.

    A oni postavili svoj dom na piesku /ich nedostacujuce skutky/ a ked pride PREVERENIE tak im to zmetie ako voda dom, NEOBSTOJA.
    Ale kto postavil na KRISTOVI svoj DOM, svoju SPASU, ten obstoji, LEBO JEZIS JE SKALA, PEVNY SLUB BOZI.

    28 Vtedy mu povedali: Čo máme robiť, aby sme konali skutky Božie?
    29 Ježiš odpovedal a riekol im: To je ten skutok Boží, aby ste verili v toho, ktorého on poslal.

    8 Lebo ste milosťou spasení skrze vieru, a to nie zo seba, je to dar Boží,
    9 nie zo skutkov, aby sa niekto nechválil.

    Jake teda skutky ked je to milost?

    24 Ameň, ameň vám hovorím, že ten, kto čuje moje slovo a verí tomu, ktorý ma poslal, má večný život a neprijde na súd, ale prešiel zo smrti do života.

    Ja tam stale vidim len vieru v Jezisa Krista BOZIEHO SYNA.

    Otazka je, ako je to v skutocnosti, lebo aj rozne denominacie veria + si tam dohadzuju kadeco.

    Ale to jadro je tam, VERIA.


  3. Ahoj, viděl jsem jen ty první minuty (Bob Wilkin). Mně to přijde, že tihle teologové nemají pravdu ani jeden :-) Myslím, že klíč je v tom, že jsou v Bibli před námi ještě další dva věky (resp. dva věky po tomto věku církve/milosti) a je rozdíl mezi spasením v dalším věku (tisíciletím a pak následně ve věčnosti). Takže dle mého je pravda – jako v případě třeba kalvinismu a arminianismu – uprostřed. Když neuvěříš v Krista, nemáš věčný život a zahyneš v hříchu, když ale nepůjdeš po uvěření za Pánem (budeš si žít bez Boha, mimo jeho vůli), máš sice věčnost skrze víru v Krista zaručenou (protože např. Jan 3:16), ale nezískáš vstup do tisíciletí a tedy přijdeš o odměnu/budeš potrestán (třeba Lukáš 12:36-48). Takže to často citované slovo o „těsné bráně a úzké cestě“ platí apriori o vstupu do tisíciletého království po příchodu Pána (viz Zjevení 20), ne o věčnosti (popsané třeba ve Zjevení 21a22). Proto toto slovo není ani v Janově evangeliu, protože to je psané z pohledu věčnosti.

    Ještě jinak – co říká Boží slovo, když vezmete všechny verše dohromady (tedy verše, kterých se drží zastánci spásy jen z víry, ale také verše, kterých se drží zastánci spásy ze skutků)? Uvěř v Krista, následuj Pána a choď v Božích skutcích, které On pro tebe připravil. To je evidentně Boží vůle. Ten, který to upřímně dělá a jde mu o Boha, jistě nebude zahanben. Berme Písmo v celé své moudrosti/plnosti/bohatství (Koloským 3:16)

    Kéž je v církvi méně teologie (což neznamená méně Písma), ale více Ducha a života. Lukáš.


    1. Ahoj Lukáši. Já vidím problém hlavně v tom, že kdo spojuje víru se skutky neoddělitelnou šňůrou a říká, že spasený člověk MUSÍ ty skutky mít, aby měl víru- jistotu spasení, ten dle mého, nemůže věřit primárně Kristu, ale svým skutkům. Optika takové víry se vždy točí jen kolem mně a mého výkonu, protože, jakmile klesá můj výkon, klesá i moje víra. Představa toho, že člověk potom, co uvěří, bude z tělesného a duševního pohledu zcela nový člověk a nebude např. pokračovat v nějakém hříchu (protože údajně nemůže) je chybná a sami zastánci LS přiznávají, že bojují s konkrétními hříchy- tedy je dělají. Jak to? To, co se narodilo z ducha- JE DUCH. A co se narodí z těla, je tělo. Duch je nejvnitřnější složka naší bytosti a záleží na naší mysli a duši nakolik necháme toho nového ducha opravdu vyjít napovrch- nakolik se budeme učit žít (chodit) v duchu.

      Nevidím toto jako nějakou teologii, ale žitou praxi každého křesťana. Protože mnozí můžou být rozčarováni, když stále dělají konkrétní hříchy a nedaří se jim vůlí a myslí tyto skutky těla odstranit. Díky falešnému evangelium LS pak zpochybňují své spasení, ztrácejí víru. A často, když vidí své neúspěchy a to, že jejich staré já jaksi definitivně nezemřelo (tělesné a duševní) přestávají věřit svému spasení a tudíž i Bohu.. „Následuj Pána a choď v Božích skutcích“.. To je super věta.. Ale tak v praxi to znamená přesně co? Dělej charitu? Stále se ptej každých 5 minut, zda jsi v Boží vůli? Když děláš nějaký dobrý skutek, stále se ptej, zda je to ten, který připravil Bůh nebo je to tvoje vlastní iniciativa? Podmiňuj každou špatnou myšlenku Kristu a vyznávej jí? Zkoušel to někdo fakt plnit? Zdá se to jako příjemné jho? Lehké břemeno? Věřící musí prostě jen dětskou vírou věřit v evangelium, nesoustředit se na sebe a svůj výkon, ale na Ježíše a Jeho výkon, učit se chodit v Duchu- tedy ve víře, že vše mu slouží k dobrému, že je Boží dítě, Bůh mu nepočítá hřích, zvítězil skrze víru nad zlým, protože ten který je v Něm je větší než ten, který je ve světě.. atd. atd.. Snad jsem to napsal trochu srozumitelně.. Jinak Tě moc zdravím, díky že jsi se ozval.. :)


  4. Už to je zvláštní jak Bible umožňuje různé výklady a skoro každý výklad je podložen verši z Bible. A to je zvláštní, že pravda není zřejmá. Každý něčemu věří a nikdo nemůže říci, že má pravdu, protože jiní mají také argumenty z Bible Můžeš třeba 20 let být v bludu a Bůh ti to neřekne. Jsou lidé, kteří hledali Boha ale ani na smrtelně posteli neví, jestli jsou spaseni. Jednoznacny výklad spaseni není, jistě nelze se spasit ze skutků, což je logické neboť proste jsme a do konce života budeme hříšní ale víra bez skutků je mrtvá.

    Skutky nejsou jen dělání něčeho (to jsou ty rituály apod co dělají církevní organizace) ale i chování se určitým způsobem. Pokud, po udělení milosti nekráčíš v Jezisovych stopách, pak nejdeš po úzké cestě, což je fatální problém. Kráčíš-li po úzké cestě, „děláš“ skutky = žiješ tak, jak se to Pánu Ježíši líbí a On vidí, že Ho miluješ. Je-li například tvůj bratr v nouzi a ty mu nějak nepomůžeš, nejsi z Boha. Třeba potřebuje přespat i několik týdnu neboť třeba ztratil bydlení – to je samozřejmě nepohodlné (je to příklad, výběr si jiný, pokud toto není pro tebe problém). Beháš- li po ulicích a nabízíš ubytování bezdomovcům, pak děláš skutky, které po tobě Pan Ježíš nepožaduje. Ale můžeš to dělat nicméně budeš mi zakrátko dost problémů.

    Když ti prezident udělí milost, neznamená to, že nemůžeš znova skončit ve vězení. Stejně tak, když dostaneš milost od Boha, neznamená to, že nemůžeš být vymazán z knihy života. Tento princip pochází samozřejmě od Boha, ne od prezidentů.

    Nevím proč ti to píšu …

    Zdraví Tě Jaroslav

    Zdraví te Jaroslav


    1. Ahoj Jaroslave,
      Ta úzká cesta je cesta víry.. Evidentně je velmi úzká a pro mnoho lidí k nenalezení. Pokud je člověk v náboženství a stále spojuje svou poslušnost a své „dobré“ činy s poslušností a záchranou skrze Ježíše Krista, uvažuje tělesně a ne duchovně. Hovoříš o dobrých skutcích charitativních, humanitárních atd.. Mnoho a mnoho nevěřících tyto skutky dělá.. Problém je, že si pak na nich zakládá a tak i svou „dobrotu“, to je problém bohužel i mnoha náboženských křesťanů..
      Pokoj Tobě


      1. To, že někdo zakládá svoji víru na skutcích, neznamená, že skutky nemají doprovázet víru. Stále tu opakuješ bludy o tom, že na skutcích nezáleží, přitom právě naše upřímné skutky dokazují, jestli jdeme s Kristem, či nikoliv. Nesmyslným argumentem, příkladem někoho, kdo sám o sobě něco nechápe, tu propaguješ bludnou víru, která vede k záhubě. Nebude to dlouho trvat, a všichni zde tě odsoudí a opustí jako učitele nepravosti.


        1. Neříkám, že skutky nemají doprovázet víru, právě naopak. Mají určitě. Asi si úplně nerozumíme tedy… Problém je v tom musí…

          „Běda, když vás budou všichni lidé chválit; vždyť stejně se chovali jejich otcové k falešným prorokům.“ (Luk. 6:26)


  5. Zdar, ty vždycky na argument jen rychle vyhledas nějaký verš který ti pasuje … ale hodí se opravdu na tuto situaci? Ten verš muže použit doslova kdokoliv na jakékoliv učení.

    Hmm, zvláštní je, ze všichni zde asi máme upřímný zájem vědět jak to je správně ale Bible sama jednoznačně neurčuje, co je správně. Kdo nás rozsoudí když ne Bible? Od člověka to bude vždy jen lidský výklad.

    Ted napsal Libor pěkné kazani, snad te to přiměje svůj pohled přezkoumat.
    http://kazani.krestanem.cz/veris-v-praveho-krista-veris-v-prave-kristovo-evangelium-zna-te-jezis/


    1. Bible to říká naprosto jasně. Luboš a další včetně Tebe proste Ježíše ať Vám sundá z očí ten náboženský závoj. Luboš nerozumí veršům, které používá, nerozumí kontextu a vztahuje to přesně na to, co tam chce vidět. Takže to, z čeho mě obviňuješ ty. To Vám musí Ježíš ukázat pravé evangelium a že je rozdíl mezi spasením a učednictvím. Že spása je Boží dar a kdo k němu něco přidá, dar nepřijal a nemá NIC! Že máme mít plnou jistotu pro den soudu, že Bůh nám nedal Ducha strachu, který rozšiřuje Luboš na svých stránkách… Tak to je vše, článek klidně rozeberu a ty verše vysvětlím. I Když některé z nic, mám už vysvětlené tedy jejich pravý kontext..

      https://www.youtube.com/watch?v=PCZJZfhuyOA&t
      https://www.youtube.com/watch?v=CEYBE5T_k0I&t
      https://www.youtube.com/watch?v=rBbKnna38OM


      1. Výjimečně naprosto souhlasím. Nenapsal jsi nic, co by bylo vytrženo z kontextu a ani manipulativní. Dokázal jsi vystihnout podstatu toho, že v Kristu je plná spása. Je naprosto jasné, že k daru od Boha nelze nic vlastního přidávat. Jen chybí pochopit pár dalších věcí, a je tu krásně čisto :-)
        Jedny z těch věcí, které tu stále unikají, je otázka ukřižování svátků, Desatera, a potřeba činit pokání, mimo jiné i ve svých skutcích, které musejí po přijetí Krista do svého života vypadat jinak, nežli předtím.
        A jak? Vodítko je například v Desateru. To je Boží neměnný Zákon. Ten totiž vystihuje nejen Boží charakter, ale také náš vztah k Bohu. Včetně čtvrtého přikázání, dodržovat svatý a oddělený den, Sabbat. On je totiž tím prstýnkem na ruce, který neseme na svatbu s beránkem. On je tím znamením.
        A také svátky, které Bůh miluje a nařizuje. Jako např. Pesach, nebo svátek letnic. Nebo svátek stánků. To jsou svátky, které jsou předurčením tehdejších událostí, ale také budoucích.
        Mám zkrátka takové tušení, že je zde mnoho věcí, které nejsou ještě probrány, a stále se zde motáte v kruhu okolo slovíček o skutcích.

        Studování a pokání zdar a jedinému Bohu Jehovovi a jeho synu Jehošuovi sláva.


  6. „Nenechte se tedy nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám. Ty věci jsou stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu. Nenechte se připravit o vítěznou odměnu nikým, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství;“

    „On jim však řekl: „Copak jste nečetli, co udělal David, když se svými muži dostal hlad? Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby předložení, které nesměl jíst on ani jeho muži, ale pouze samotní kněží? A nečetli jste v Zákoně ani to, že kněží svou sobotní prací v chrámu znesvěcují sobotu, a jsou nevinní? Říkám vám ale, že zde je někdo větší nežli chrám. Kdybyste věděli, co znamená: ‚Chci milosrdenství, ne oběti,‘ neodsuzovali byste nevinné. Syn člověka je totiž pánem i nad sobotou.“

    Píšeš: „Je naprosto jasné, že k daru od Boha nelze nic vlastního přidávat.“. Tak proč pridavas soboty, zejména když Bůh nikomu nestraní? Myslíš ze te Bůh, který ti dal milost nějak odmění? Jsme pod milostí, to znamená, ze milujeme Pána Jezise Krista jako našeho vykupitele. K čemu ti pak je tvá sobota? Muže snad něco přidat k naši lásce ke Kristovi?


    1. Jaroslave, možná jsi jenom špatně položil otázku. I to se může stát. Možná jsi totiž chtěl napsat: K čemu je Bohu Jeho Sabbat? Ne jenom že to není sobota, ale ono to totiž ani není moje. Sabbat je totiž věčné ustanovení, které je nám dáno, aby se stalo znamením mezi námi a Bohem. Milovat a dodržovat Boží Sabbat znamená nepřidat se k evoluci. Znamená to také, že naším Bohem je právě Ten, který stvořil zemi za šest dnů, a sedmého odpočal.
      Bůh miluje své Sabbaty, ale nenávidí, když je někdo znesvěcuje. Uráželo jej zákonictví, které se na ně nabalilo v průběhu času. Jak dobře píšeš, znesvěcovat Sabbat tím, že porušujeme lidská nařízení, není otázka viny, hříchu. Sabbat je otázka vztahu s Bohem, nikoliv dnem zákazů a příkazů. A pokud s Bohem máme vztah, tak se rádi dozvíme, co mu dělá radost. A jednou z těch věcí je, když přestaneme pracovat, rozdělávat oheň, nebudeme prodávat ani kupovat, atd. A pokud toto v den Sabbat neděláme, protože milujeme Boha, tak to znamená, že s ním máme vztah. A jelikož s ním máme vztah, tak slíbil, že nás pozve na svatbu. Nestane se, že řekne: Odejděte, neznám vás.
      Dodržování Sabbatu není ani otázkou hříchu. Hříchu máme na sobě dost, a za ten již dostatečně zaplatil Kristus. Pouze ho zaplatil za ty, kdo jej milují, a dodržují Jeho přikázání. Tak nějak přirozeně. Přestože přestoupí. Pokud přestoupí ze své nedokonalosti, s tím se počítá. Jestliže přestoupí ze své vůle, nemají v sobě Krista, a nejdou v jeho stopě. Vůle Boží je, abychom se posvětili, a k tomu máme směřovat.

      Rád bych zde také upozornil, že Bůh nikdy neustanovil svatým dnem sobotu. Přesto, že se to doslovně tak píše v Bibli. Bible je přeložená s předpojatostí, že Sabbat je sobota. Nikoliv. Sabbat se řídí výhradně Měsícem. Bůh jej stvořil pouze k tomuto účelu, a ponechal jej ubývat a přibývat pouze za účelem poznání Dnů a Časů. Měsíc se nemění tak jak si lidé myslí. On není osvícen sluncem. Má vlastní světlo, a to nám tiká jako hodinky. Je stvořený jenom a pouze k tomuto účelu.
      Je pošetilost si myslet, že Bůh postavil na oblohu tak dokonalé „hodinky“, jako je Měsíc, a potom je zneplatní ukřižováním a ponechá tikat dále, až do konce času, kdy je zruší. Obzvláště, když ještě nechá napsat, že ustanovení Sabbatů je navždy platné ustanovení, a sám jej napíše prstem na kámen a nechá uchovat do schrány smlouvy.
      Pokud člověk pochopí vztah nebeského kalendáře a slova v Bibli, dostane nemalou nápovědu i k ostatním svátkům, a také k novoluním. Zkuste se podívat, kolikrát se v Bibli píše o novoluní, a jaký má k němu Bůh vztah. Zjistíte, že je stejně důležité jako Sabbat. Jedná se totiž o „nultý Sabbat“ v měsíci, a po dalších šesti dnech přichází první Sabbat. Vždy se jedná o 8., 15., 22., a 29. den v lunárním měsíci. Podívejte se, co se v tyto dny dělo v Bibli. Vždy byla „sobota“ 
      Zrušit luni-solární kalendář, biblický kalendář, je první krok satana, jak změnit doby a časy. A to se mu povedlo ve 4. století.

      A na otázku, jestli může dodržování Sabbatu něco přidat k mojí lásce ke Kristovi:
      Ano. Je to jako v manželství. Pokud ženu milujete, a děláte co má ráda, nenuceně, z přirozenosti, a ona takto pozná, že k sobě patříte, na nabídku svatby řekne ano.
      Bůh nám nedal Sabbaty proto, abychom byli spaseni, ale abychom spolu mohli mít rande, a mohli se do sebe zamilovávat. Nevím, jak to má Bůh s každým z nás, ale já bych bez předchozího rande na svatbu ženu nepozval, a ona by také asi nekývla.
      Přeji hezký a požehnaný den.


      1. Ahoj, par poznámek:

        „A jednou z těch věcí je, když přestaneme pracovat, rozdělávat oheň, nebudeme prodávat ani kupovat, atd“ Pan Ježíš ale v sobotu pracoval, protože je Pánem i nad sobotou.

        Sabat není zneplatněn, neboť není zneplatněn zákon. Budeme se ale stále snažit plnit vše, co zákon říká, když toho nejsme schopni? Víme přece, že kdo selže byť jen v jednom bodě zákona, je ztracen. A jelikož Bůh ví, že jsme podle zákona ztraceni, zvolil, z Boží lásky k nám, schůdnější cestu do Jeho slávy a neváhal k tomu použit jako oběť vlastního syna! Může snad Bůh pro nás ještě udělat víc? Dokážeme pochopit plnost Jeho lásky, když obětoval svého jediného syna, aby nějací ztracenci neskončili tam, kam patří? Můžeme vedle prolité krvi Pána Jezise Krista položit ještě něco stejně hodnotneho?

        Ano, dříve Bůh požadoval svěcení sabatu či jiné rituály ale dnes, když je prolita krev Jeho syna za naše hříchy říká: i když jste hříšné pokolení, nezanevřel jsem na vás. A co více, zemřel jsem za Vás, aby byla naplněna Bozi spravedlnost. Proto milujte Boha, své bratry a sestry tak, jako miluji ja Vás.

        Bůh tedy moudře odsunul zákon na “vedlejší kolej”, kde slouží jako žalobce naší hříšné přirozenosti a to do konce věků. Jak říká: Proto se nenechte nikým odsuzovat kvůli jídlu nebo pití, kvůli svátkům, novoluním nebo sobotám. Ty věci jsou jen stínem toho, co mělo přijít, ale podstata je v Kristu.

        A co se týká tvého “sabatoveho esa”, pokud ženu miluješ, již nic nepřidáváš. Jak můžeš oddělovat lásku k manželce a dělání co má ráda? Nebo je snad pro tebe láska jen prázdné slovo, které teprve musíš naplnit skutky, aby mělo význam? Laska jsou přece ty skutky, láska bez skutků neexistuje. Proto ani Pán Ježíš netvrdil že nás miluje, ale zemřel za nás.

        Potřebovat sabat k tomu, abych mohl mít s Bohem rande – to te lituji.

        Jaroslav


    2. Zapomněl jsem zodpovědět jednu otázku ohledně milosti.
      Být pod milostí neznamená spasený. Spasení však znamená být pod milostí. Abychom totiž mohli být spaseni, musíme dostat milost. Za hřích je totiž smrt. Otázkou zůstává, kdo je spasený, a tu milost dostane. Jsou to lidé, kteří milují zákonnost a nenávidí přestoupení. Jsou to lidé, kteří konají věci stejné jako Kristus. Ten také dodržoval Sabbaty a svátky. Dokonce se na jeden svátek narodil, a na druhý zemřel. A na třetí přišel pro prvotinu zně. To není náhoda. To tu máme slavit. Máme oslavovat Boží plán spasení, který nám ve svých svátcích dal. Máme se snažit jej pochopit, a potom se také tohoto držet.

      Zákonnost je dána zákonem. A Zákon není milovat se. Zákon je Desatero, které je zákonem lásky. Jestliže však kdo miluje všechny lidi, neznamená to, že miluje Boha. Jestliže kdo miluje svého nepřítele, neznamená to, že přijímá Boha jako stvořitele. Naopak, jestliže někdo přijal Boha jako stvořitele, a miluje jeho ustanovení, nelze, aby nemiloval nepřítele. Naplněním Zákona Desatera naplníme zákon lásky. Zákonem lásky nenaplníme Desatero. V Desateru je plnost, a abychom jeho přestoupením nepřišli o spásu, dostáváme milost. Ta je však pouze pro lidi, kteří tento zákon mají v srdci. Celý, nikoliv jenom vysosané části, jako třeba milovat matku a otce, a nesmilnit či nekrást a nevraždit. První čtyři body jsou o vztahu k Bohu, dalších šest je o vztahu k člověku. Jestliže máte porušený vztah k člověku, bude se vám špatně dařit, pokud však k Bohu, nebudete ani spaseni.
      Milost není zadarmo. Milost je pro lidi, kteří milují Boha a jeho nařízení.

      Milost nelze zasloužit, ale lze o ni přijít. To je ten tenký led, který je zapotřebí pochopit.

      A kdo vytrvá až do konce ve své víře a poslušnosti, ten bude spasen.


      1. Je napísané:
        O milosti Božej
        8 Lebo milosťou ste spasení skrze vieru. A to nie sami zo seba; je to dar Boží; 9 nie zo skutkov, aby sa nikto nechválil. 10 Veď sme Jeho dielo, stvorení v Kristovi Ježišovi na dobré skutky, v ktorých nás Boh už prv uspôsobil chodiť. Ef 2,8-10

        O prikázaniach
        23 A toto je Jeho prikázanie: aby sme verili v meno Jeho Syna Ježiša Krista a milovali sa, ako nám prikázal. 24 Kto zachováva Jeho prikázania, zostáva v Bohu a Boh v ňom. A podľa toho poznávame, že zostáva v nás, to jest podľa Ducha, ktorého nám dal. 1Ján 3,23-24

        Boh oznamuje v Starom zákone zásadnú zmenu, ktorá hovorí výslovne o uzavretí Novej zmluvy v nastávajúcich časoch. Dnes vieme, že sa táto zmena udiala skrze Syna Božieho, Pána Ježiša Krista, nášho Spasiteľa
        31 Ajhľa, prichádzajú dni – znie výrok Hospodinov – keď uzavriem novú zmluvu s domom Izraela a s domom Júdu. 32 Nie zmluvu, ktorú som uzavrel s ich otcami, keď som ich zobral za ruku, aby som ich vyviedol z Egypta, zmluvu, ktorú oni zrušili, hoci ja som bol ich pánom – znie výrok Hospodinov. 33 Lebo toto bude zmluva, ktorú uzavriem s domom Izraela po oných dňoch – znie výrok Hospodinov: Svoj zákon vložím do ich vnútra a vpíšem im ho do srdca; ja budem ich Bohom a oni budú mojím ľudom. 34 Potom už nikto nebude viac poučovať blížneho ani svojho brata: Poznajte Hospodina! Lebo všetci ma budú poznať, od naj menšieho až po najväčšieho – znie výrok Hospodinov – lebo im odpustím ich viny a na ich hriech si už nespomeniem. Jer 31,31-34


  7. Malinko si tu plete spravedlnost s ospravedlněním. Spravedlnost je v dodržování zákona. Ale to jsme nebyli schopni, tak musí nastat ospravedlnění. Dříve bylo ospravedlnění skrze obětní systém. Toto však skončilo, a to ospravedlnění je naplněno Novou smlouvou, která je skrze víru v Krista. To, že za nás někdo byl ochoten zaplatit, neznamená, že máme dále hřešit. A hřích, to je právě to přestoupení Zákona. Zákona kterého? Obětního? Kdepak, zase toho Desatera.
    Pokud někdo selže, byť v jediném bodu Zákona, musí zemřít. To je zákon. Ale z milosti za nás zemřel Kristus, který za nás zaplatil. Obětní systém byl předobrazem té pravé oběti. Rovnice hřích a ospravedlnění se však nikdy nezměnila. Hřích zůstává hříchem, i když změníte formu ospravedlnění.
    Je mi líto každého, kdo si myslí, že zaplacením dluhu se může dále zadlužovat. Kdyby to tak platilo, tak Bůh zaplatil na začátku, a mohli bychom hřešit hned. Ale ono neplatí. Máme se snažit ten zákon dodržovat. Stejně jako to dělal Kristus.
    A jestli pracoval o Sabbatu? Nechápu, jak si to někdo může myslet. Jednak se o tom nikde nepíše, a zadruhé by Kristova oběť neplatila. Nezapomeňme, že před ukřižováním podle vašeho vzoru platilo Desatero. Jak sami říkáte, neplatilo až po ukřižování. Tudíž pokud by o Sabbatu pracoval, Jeho oběť by bylo zneplatněna. Naopak, nabádal, abychom se k Sabbatu chovali s láskou, abychom se nebáli dělat dobro, a bojoval proti zákonictví, které se na Sabbat uvalilo.
    Sabbat nebyl zrušen ani po Jeho smrti. Jen bylo zapotřebí znovu pochopit, k čemu byl stvořen. Nikoliv abychom jej nenáviděli a čekali, až odejde, nýbrž abychom se na něj těšili a opustili veškerou práci pro společenství s Bohem. A tak tomu je až do dneška a bude až do konce věku.
    Bůh miluje svoje Sabbaty, a nenávidí to, co jsme z toho udělali. Proto je od nás odvrhl. Nikoliv však zrušil. Je na každém, jestli chce ve svém životě konat věci, které Bůh miluje a nařizuje.
    Takže doporučuji se zamyslet nad tím, čeho se týká smlouva, a jaký je rozdíl mezi smlouvou a zákonem, a čeho se to týká, a jestli Kristus o Sabbatu pracoval.
    Omlouvám se za dlouhé psaní, ale připadá mi být dobré na věcech nejasných malinko zapracovat. Bavíme se totiž o otázkách života a smrti, a bylo by sobecké si něco myslet a neříci to.
    Přeji hezký den.


    1. Koniec zákona je Kristus. On je naplnením zákona skrze lásku Božiu, ktorou nás zmieril s Bohom skrze smrť a zmŕtvychvstanie z mŕtvych; Jeho milosťou sme spasení, ak veríme v Neho. Kristus je všetko vo všetkom. On je tiež mojou sobotou, lebo iba v Ňom máme pokoj, odpočinok Boží, ktorý kedysi za Starej zmluvy bol uzákonený ako sobota. On je mojím desatorom, ktoré Boh napísal na mäsité dosky srdca, a nielen zapísal, ale aj vložil, čo znamená, že je pevne ukotvené skrze Ducha Svätého, ktorý nás uvádza do pravdy. Jediné viditeľné vodítko, ktoré máme, ak chceme pochopiť Božiu vôľu, Jeho srdce, je evanjelium. Evanjelium nie sú len príbehy o Synovi Božom, zázrakoch o ukrižovaní Pána a Jeho zmŕtvychvstaní; ale ako kdesi čítame, evanjelium je mocou Božou na spasenie. Vyučuje nás o Božej láske, o Božom nemennom charaktere, o mnohých iných rovnako dôležitých veciach, v ktorých Boh odkrýva nedostatočnosť Starého zákona tým, že poodkrýva nové, to, čo je dokonalé. Mohli by sme povedať: Ale veď nikto nie je dokonalý! Keď sa učeníci pýtali Pána, že kto môže byť spasený, Pán odpovedal: „26 Oni ešte väčšmi užasli a hovorili medzi sebou: Kto teda môže byť spasený? 27 Ježiš sa zahľadel na nich a povedal: U ľudí je to nemožné, ale nie u Boha; lebo u Boha je všetko možné.“ Mk 10,26 Jedine v Kristu sme dokonalí, a jedine v Kristu sme spravodliví. Nie je to nič z nás, čo nás robí deťmi Božími.
      A na záver veľmi jasná pasáž z Rim 13,8-10
      „8 Nikomu nič nedlhujte, len to, aby ste sa milovali. Lebo kto blížneho miluje, naplnil zákon. 9 Veď prikázania: nescudzoložíš, nezabiješ, nepokradneš, nevydáš krivé svedectvo, nepožiadaš, a ak je nejaké iné prikázanie, v tomto slove sú zhrnuté: Miluj blížneho ako seba samého. 10 Láska blížnemu zle nerobí. Plnosťou zákona je teda láska.“



    2. „Spravedlnost je v dodržování zákona“
      -Abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista – spravedlností z Boha založenou na víře“ Fil.3:9)

      -Kdyby Abraham dosáhl spravedlnosti svými skutky, měl by se čím chlubit – ale ne před Bohem!
      Co říká Písmo? ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘
      Kdo se vykazuje skutky, nedostává mzdu z milosti, nýbrž z povinnosti.
      Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost. Řím.4:2-5)

      -Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.‘
      Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘
      Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: ‚Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.‘
      Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: ‚Proklet je každý, kdo visí na dřevě.‘

      -Neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. Bůh učinil to, co bylo zákonu nemožné pro lidskou slabost: Jako oběť za hřích poslal svého vlastního Syna v těle, jako má hříšný člověk, aby na lidském těle odsoudil hřích, a aby tak spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůlí, nýbrž vůlí Ducha. (Řím. 8:3-4)

      „A hřích, to je právě to přestoupení Zákona. Zákona kterého? Obětního? Kdepak, zase toho Desatera.“

      -Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám.
      On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud:
      Hřích v tom, že ve mne nevěří; (Jan 16:7-9)

      „Hřích zůstává hříchem, i když změníte formu ospravedlnění.“
      -Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření.(2. Kor, 5:19)

      -Vždyť i David prohlašuje za blahoslaveného člověka, jemuž Bůh připočítává spravedlnost bez skutků: Blaze těm, jimž jsou odpuštěny nepravosti a jejich hříchy přikryty. Blaze tomu, jemuž Hospodin nepočítá hřích.‘ (Řím. 4:6-8)

      „Je mi líto každého, kdo si myslí, že zaplacením dluhu se může dále zadlužovat.“
      -Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. (Žid. 10:14)
      - Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.(Jan 19:30)


  8. Možná jsem to špatně napsal, možná jsi to špatně pochopil.
    Spravedlnost je cíl. Jsme-li Boží, jsme spravedlivý. Přestoupením zákona jsme hřešili, a nejsme spravedlivý. Kristus za nás zaplatil. My se však máme podobat Kristu, takže se máme snažit o spravedlnost a růst v ní. Ostatní lidé by podle našich skutků měli poznat, že je v nás Kristus. Stejně jako lidé na Kristu poznali, že je něco jinak. Jestliže jsme propadli Zákonu, odsoudil nás Zákon. Abychom však mohli žít, Zákon, který nás zabíjí, je překonán před soudem v oběti Krista. Znamená to, že je za nás zaplaceno, ale ne že se ruší Zákon. Ruší se pouze trest, který nám náleží.
    Evidentně tu existuje myšlenka, že Zákon je zrušen pro lidi, kteří jsou spaseni obětí Krista. To by ovšem znamenalo, že oběť je zbytečná, jelikož jde zákon překonat jinou smlouvou. Jenomže věci se mají tak, že Kristus se obětoval pro lidi, kteří milují Boží zákony a dodržují je s láskou. Takže sice si zasloužíme smrt, ale pro naši lásku k Zákonu (což je Boží charakter) a víru v Krista, který se za nás obětoval, máme život věčný. Jinak řečeno, jestliže uvěříme, že Kristova oběť je to, co je zapotřebí k tomu, abychom mohli jako hříšníci přijít k Bohu, tak skrze tuto víru jsme spaseni. Nestačí pouze věřit, že za nás Kristus zaplatil. Tomu věří i satan. My musíme také odevzdat naše hříchy a dále nehřešit. Podle toho se pozná, že jsme Kristovi a Kristus je v nás. Že konáme jeho skutky. Jeho skutky jsou takové, že je mu Desatero svaté. Ne jenom šest bodů, které říkají, miluj svého bližního i nepřátele, ale také ty první čtyři: Miluj Boha stvořitele a vzdej se uctívání model cizích bohů. Což dokážeš tím, že se přiznáš ke znamení Boha stvořitele, Sabbatu. Jak Bůh píše svým prstem – To bude znamením mezi mnou a vámi.
    Píšeš zde odkazy z Bible, ale souvislosti ti unikají.

    Pro příklad ti dám tvůj první odkaz:
    -Abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista – spravedlností z Boha založenou na víře“ Fil.3:9)

    Je zde napsáno, že ze zákona nejsme schopni naplnit spravedlnost, jelikož jsme dávno mrtví. Zákon je velice přísný, ale nikoliv neplatný. Z vlastní spravedlnosti k Bohu nikdy nepřijdeme. Je zapotřebí uvěřit, že spravedlnost máme koupenou, skrze Krista.

    Cílem celého sporu je, aby již nadále v nebi nebyli lidé, kteří se stavějí proti Bohu. Musejí chápat, že Zákon je pro naše dobro. Nikoliv jako uzurpování moci a autoritářství, z čehož Boha obvinil satan.
    Jestliže někdo pochopí, že věčný zákon je dobrý, tak těžko bude věřit tomu, že byl ukřižován. Jestliže někdo věří tomu, že věčný Zákon lze zrušit obětí, tak nechápe, o co se tu s tou obětí jedná.
    Oběť byla pro naše přestoupení, nikoliv aby naše přestoupení nadále již nebylo přestoupením.
    Můžeš zde uvádět verše jako na běžícím páse, ale dokud nepochopíš, co znamenají, a co nám skrze ně Bůh chce říci, tak to bude zbytečná práce. Každý z veršů, který jsi výše uvedl, znamená, že Bůh je milosrdný, a že za nás zaplatil, jelikož jsme to potřebovali a on nás natolik miluje, že je ochoten nám to odpustit. Ovšem kdo odpadne od svého chození v Kristu, a nadále nebude dbát Zákonu, tak o milost přijde.
    Malá nápověda: Ezechiel 18
    A nezapomínej prosím na jednu věc. Bůh nikdy nemění svůj charakter. Jestliže mu něco vadí, tak napořád. Jestliže řekne, že je něco špatně, tak napořád. Jestliže však řekne, že ti něco odpustí, tak to neznamená, že mu již ty špatné skutky nevadí. On nemiluje hřích, pouze hříšníka. Pokud se cítíš být Kristův, vzdej se všeho, co Bohu vadí, jelikož si buď jist, že to do nebe nebere.
    Nakonec budu reagovat na poslední verš, který jsi uvedl:
    -Tak jedinou obětí navždy přivedl k dokonalosti ty, které posvěcuje. (Žid. 10:14)
    Možná sis nevšiml, že je posvěcuje. Umíš si představit, že posvěcený člověk přestupuje věčný Zákon? Jestliže benevolentně ano, poněvadž nejsme schopni k jeho naplnění v dokonalosti, tak si buď jist, že nejsi posvěcený. Jestliže úmyslně přestupuješ, a není ti to divné, nejsi posvěcený, není za tebe zaplaceno. Jsi semeno, které vyšlo na skále. Poznal jsi pravdu o hříchu, ale hřích sis zamiloval v domnění, že již můžeš hřešit.
    Leda, že bys chtěl tvrdit, že to již není hřích. Na to je písmo krátké, a já také 

    Takto dále pokračuje kniha Židům:
    14 neboť jedním přinesením oběti učinil ty, kdo jsou posvěcováni, natrvalo dokonalými. 15 A svědčí nám o tom i Svatý Duch, neboť poté co bylo řečeno: 16 Úmluva, již si vůči nim po oněch dnech umluvím, bude tato, praví PÁN: Klada své zákony na jejich srdce, napíši je i na jejich myslích; 17 a nikdy již nevzpomenu na jejich hříchy a na jejich bezzákonnosti.
    Klada své Zákony na jejich srdce, napíši je i na jejich myslích.
    A já se ptám: Máš Boží Zákony na srdci? Máš je napsané na mysli?
    Miluješ Zákony Boží? Bůh ti vše odpustí, a za ty co již byli, a možná ještě budou, je zaplaceno. Neuznáváš Zákony napsané prstem samotného Boha? Tak to si možná vzpomene, až bude anděl po třetím zvolání obcházet lidi a pečetit je pro sklizeň. Oni se totiž poznají podle znamení, které mají na čele.
    Možná připomenu, proč tolik „tlačím na pilu“
    Mám tě rád, a díky tobě jsem poznal Krista. Je tomu sice dlouho, ale měli jsme stejný počátek. Když však vidím, že si zaděláváš, tak tě z lásky k bratru rád upozorním. Velice nerad bych tě nechal padnout do lacinosti spasení.
    pepe


    1. Pepe, ten kdo věří neruší zákon, ale naplňuje ho. (Ř. 3:31) A kdo věří, je mrtev zákonu, Kristus je konec zákona. (Ř. 10:4) (Ř.7:4) Kdo tedy věří, ten opravdu naplňuje Boží vůli a Boží zákon. Kdo nevěří, ten se snaží z vlastní sílu dodržovat zákon, nespoléhá se na víru, bez níž je nemožné se zalíbit Bohu a spoléhá na své vlastní skutky spravedlnosti, že mu zajistí Boží přízeň. Už to není Ježíš plus nic, ale Ježíš plus vlastní plnění zákona, což se rovná nic. Ježíš+vlastní snaha o bezhříšnost= nevíra. Není to naše poslušnost, co nás zachraňuje, ale poslušnost jednoho jediného. Nábožensky smýšlející člověk toto asi nikdy nepochopí.. Bude pořád přidávat vlastní dílo do dokončeného díla Ježíše Krista, bude přidávat vlastní spravedlnost do dokonalé spravedlnosti Kristovy.
      Boží vůle je víra v Syna a ne sebe náboženské piedestaly a pyšné postoje o tom, že já jsem lepší než někdo druhý, protože dělám líp tohle a tohle. Tohle svatouškování určitě není Boží záměr. Všichni hřešíme, nikdo není dokonalý, všichni jsme na tom před Bohem stejně a buď jsme opravdu uvěřili a jsme Nová stvoření a víme, že máme věčný život, protože jsme Boží děti a narodili jsme se z Boha. A nebo nevěříme a svatouškujeme a odvádíme ostatní od prosté víry v Krista tím, že jim říkáme (stejně jako říkali Galatským), že prostá víra v Kristovo dílo Golgoty nestačí, ale musí k tomu být ještě naše vlastní skutky a zásluhy.. To je falešné a prokleté evangelium. Hezký příklad té pečeti ze SZ, ano, mě očisťuje před Bohem pouze krev Beránka- Božího Syna, takže o mně strach mít nemusíš milý Pepe. Jsem spasen milostí skrze víru. Ne, nejsem bezhříšný, ani neplním ze své síly dokonale zákon, který vede k odsouzení a smrti, pokud se pod něj stavíš, protože ho prostě neplníš ty a neplní ho nikdo, protože není ani jeden spravedlivý- kdo by naplnil Boží standart. Akorát se stavíš nad ostatní ve své pokřivené představě svatosti skrze svoje činy. Věnuj se prosím tomu studiu Římanům a Galatským Pepe. Rozpoznávacím znakem náboženství je vždycky strašení přísným a nelítostným bohem…Bohem náboženství není pravý Ježíš, ale soubor pravidel a nařízení a touto optikou čtou náboženští lidé celou Bibli.. Spasení je zdarma, je to Boží dar, je pro všechny, kdo mají dětskou víru a spoléhají se jako děti na rodiče, na Krista, že vše již vykonal. Dokonáno jest. Jednou spasen, navždy spasen. Spása je věčný Boží dar. Kdo k ní přidává své další jiné podmínky než Bůh, ten nevěří Božímu svědectví.
      Milost a pravda s Tebou
      (Rozebíráme to spolu stále dokola a bohužel není výsledek, tak moc nevidím důvod proč to pořád omílat- díky)


  9. Když už jsem nedokázal do tvého srdce proniknout, tak jsi se alespoň ukázal v pravém světle:

    „Dokonáno jest. Jednou spasen, navždy spasen“

    Je to jako když napíšeš, že jakmile za tebe Kristus zaplatil, již s tím nic nenaděláš. Jinak řečeno, půjdeš do nebe, i kdybys nechtěl. Jinak řečeno, jestliže jsi jednou uvěřil, máš smůlu, Bůh tě potáhne do nebe hlava nehlava. Když už za tebe jednou zaplatil, jsi jeho. Vražda nevražda, lhaní nelhaní. Taková krásná zlatá klec, kde si můžeš dělat co chceš, a nejde odpadnout. Jen to má jeden háček. Musíš do nebe. A nemysli si, Bůh si pro tebe přijde.

    Neodepisuj prosím, já to píši spíše jako varování pro ostatní. Pro ty, kdo se bojí Boha.


    1. Boží nepomíjitelná láska je totiž vlita do jeho srdce- toho, kdo uvěřil a kdo se z Boha narodil (to znamená že nepomíjí) a sám Bůh skutečně způsobí, že ho nemůžeš přestat milovat. V tom je nepodmíněná láska Boží, která nikdy nezanikne, která nepočítá křivdy, která všechno vydrží, nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Pokud by nás Ježíš ztratil, selhal by a nebyl by všemohoucím Bohem. On neztratí ani jednoho, ani jednoho nevyžene. Jednou spasen, navždy spasen. Amen. Čiň pokání a uvěř evangeliu! Bůh tolika křesťanů je tak malý, tak vztahovačný a tak kritický jako oni sami. Ale Bůh je lepší a schopnější než my. A jeho láska je nezměrná..

      „Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,
      neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli toho, který mě poslal;
      a jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.
      Neboť to je vůle mého Otce, aby každý, kdo vidí Syna a věří v něho, měl život věčný; a já jej vzkřísím v poslední den.“ (Jan 6:37-40)


  10. Chlapci a děvčata, mně z vás asi praskne hlava:))))) To byste takhle mohli citovat a formulovat sto, dvěstě, třista let:)) A stejně bez finále:) Možná jsem jen hloupá hlava, ale jediný co jsem v životě pochopil je to, zda máš Ježíše opravdu rád. Né třeba tak jako zmrzlinu v létě, ale tak, že je to Duše tvé duše a proto, že je Pravda a proto, že když ti na lánem zapěje skřivan, tak neslyšíš jediný falešný tón a není to žádná počítačová animace. Je to Pravda. Já nevím, ale já hlupák prostě víc nehledám. Čekám na druhý příchod Pána Stvoření – Ježíše Krista a toužebně hledím k obzoru, kdy přijde konec utrpení nevinnosti:)) A snadné to čekání není, protože je to pokání.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>