Hřích není otázkou volby!

unnamed

Zjistil jsem, že drtivá většina křesťanů bere hřích jako otázku svobodné vůle člověka. Tedy člověk se ze své pozice může dobrovolně rozhodnout zda zhřeší nebo nezhřeší (pokud mu to údajně ukáže Duch svatý, že to je hřích, protože jinak by ani nepoznal, že hřeší- dělá něco špatného). Už toto samo o sobě je zcela bizarní předpoklad, protože předkládá absurdní domněnku křesťanů, že pouze oni jsou schopni rozpoznávat, co je dobré a co není. Na základě toho, že pouze oni jsou schopni rozeznat dobra od zla (hřích od spravedlnosti) pak musí svou vůlí směřovat k tomu, nepáchat tělesně hřích, ale spravedlnost.

Co jim ale nepřipadá divné, je prostý a velmi lehce ověřitelný fakt, že ty samé věci, které oni pokládají za špatné nebo zase naopak za správné a dobré, pokládá stejně i 99% procent ostatních lidí. Ať už to jsou morální ateisté nebo jiná náboženství. Takže pokud tvrdí, že jen oni jsou schopni rozeznat dobro od zla, díky Božímu vedení, potom musí zároveň připustit, že většinově naprosto stejné rozeznání dobra a zla má drtivá většina populace. Ale to jen na okraj.

Ten hlavní blud, který jde zcela proti Slovu je jednoznačně ten, že člověk má nějakou možnost vybrat si teď a tady v těle že bude páchat hřích nebo nebude. Nic takového totiž Písmo neříká, říká naprosto a úplně pravý opak. Bible jasně hovoří o zákonu hříchu nebo o zákonu spravedlnosti. Apoštol Pavel nám v 7. kapitole Římanům říká, že jeho tělo je zaprodané hříchu a že i pokud chce činit dobro (tělesně) má v dosahu jen zlo, protože v těle smrti a hříchu nepřebývá dobro. Dále, aby to bylo úplně jasné Ježíš říká farizeům:
„Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.“ (Jan 8:33-36)

A další Pavlovy pasáže nás ubezpečují o tom samém, že buď otročíme hříchu nebo jsme otroky spravedlnosti. Prosím mějte na paměti, že otrok nemá svobodnou vůli rozhodnou se pro to nebo tamto, ale otrok prostě musí poslouchat svého pána, ať se mu to líbí nebo nelíbí.

Je zcela jasné, že člověk si nemůže zvolit zda hřešit nebo nehřešit, ale buď je otrokem hříchu- a jediné co může je hřešit- je otrokem tělesnosti a tělesného smýšlení nebo ho musí osvobodit Kristus a potom se stává otrokem nebo služebníkem spravedlnosti a opět nemůže dělat nic jiného než spravedlnost. Z Janova listu víme, že kdo se narodil z Boha, nemůže hřešit a zase naopak, kdo je v těle hříchu a smrti a říká, že nehřeší, ten klame sám sebe a pravda v něm není.

Dnešní farizejské křesťanství proklamuje, že člověk má možnost se rozhodnout pro hřích nebo pro spravedlnost. Ale zároveň když se zeptáte jakéhokoliv křesťana, zda činí pouze spravedlnost a v jeho životě není žádný hřích, odpoví vám záporně, že to nejde. A to vůbec nejvíc heretické na celé věci je, že oni toto „Nejde to, snažím se, ale nejde to.“ nazývají rouhavě „Boží moc“. Budou vám tvrdit, že když v tvé tělesnosti nebudou fyzické a tělesné změny k lepšímu, tak to znamená, že ve tvém životě není „Boží moc“. Jaká pitomost a pošetilost. Tohle je ta jejich Boží moc? Ubulená tělesná hříšná schránka, která se snaží o nějaké tělesné vylepšování? A říká: „Nejde to?“ Říká: „No tak všichni křesťané upadají do hříchů občas, všichni občas zhřeší, atd.. Tak proč ostatním říkají, aby nehřešili, když sami pořád hřeší? Jejich Boží moc je slaboučká, protože je to pouze jejich tělesnost, která nechce zemřít, ale chce se vylepšovat. Jejich „proměňující milost“, proměňuje úplně stejně každého člověka, který prostě zapojí svojí tělesnou vůli a změní se. A je jedno jestli to je křesťan, muslim, budhista nebo ateista.

Protože jejich život není Kristus, jejich život je teď a tady v tělesnosti, který chtějí vylepšovat a zachraňovat a ukazovat ostatním, jaká to Boží moc se projevuje na jejich těle. Snaží se chlubit svým tělem, ale sami dobře vědí, že se nemají čím chlubit, protože jsou stejně zkažení jako ostatní. Pokud sami doznávají, že před Bohem stále hřeší, sami doznávají, že jsou stále otroky hříchu a sami doznávají, že je Syn neosvobodil. Po ovoci je poznáte. Jejich strom není dobrý, protože je v něm hřích a dobrý strom nemůže dávat špatné ovoce.

Buď je člověk otrokem hříchu a je ve své tělesnosti a proto nemůže nic, než hřešit nebo je v Kristu, který je celý jeho život a skutky před Bohem a zemřel této tělesnosti a mrtvým skutkům těla- učinil pokání z mrtvých skutků a oblékl nového člověka- duchovního člověka, který není vidět a rozhodně se neprojevuje v mrtvolné tělesnosti. Amen

6 thoughts on “Hřích není otázkou volby!

  1. Honzo, něco ti posílám.Najdi si- Neobyčejne obyčejný život učedníka Ježíše Krista 6. Ježíš Kristus je svoboda !!!❤-You Tube.


  2. Jane, říkáte o sobě že jste v Kristu. Chtěla bych se Vás zeptat. Považujete za svoje hříchy, když sledujete videa jako : „PŘÍBĚH TANTRY“ a další podobná videa na YouTube na kanálu GoschaTV1 ?






Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>