Je možné se radovat z něčeho, co ještě nemáš? Je možné děkovat za něco, co nevíš jestli ti zůstane?

66371402_344439829557984_4676130490875379712_n

Jedna z nejvíce žádaných věcí v životě člověka je pokoj a radost. Nikdo z nás nežijeme bez těžkých okolností, bez bolesti, zklamání, zranění… Mnoho lidí touží vidět svět lepším, mnoho lidí si přeje žít svobodnější život a doufají, že množství peněz jim umožní žít svobodněji a radostněji. Naše srdce dychtí po pokoji a radosti ze života. Chce náš Bůh, abychom měli pokoj a radost? Chce, abychom se radovali? Chce, abychom se nebáli? Určitě ano.

To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“
(Jan 16:33)

„Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“
(Marek 5:36)

„Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“
(Jan 20:19)

„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ (Jan 14:27)

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“
(Matouš 11:28-30)

Boží láska, pokoj a radost se nejvíce projevuje v těžkých chvílích našeho života. Tam můžeme vidět, zda opravdu prožíváme Ježíšovu lásku a věříme v ní. V situacích, kdy se nám daří dobře se to nemá šanci projevit. Proto je psáno, že pravá víra se zkouší v ohni- ve výhni zkoušek a pokušení, úpadků a bolestí. Zvláštní věc je, že do této pozice se nechce nikomu z nás. Ale přesto, pokud se tam dostaneme, máme se radovat. Protože Bůh chce, abychom nalezli pokoj v Něm. Pouze a jenom v něm a ne v dobrých okolnostech. A proto nám často bere dobré okolnosti a posílá nás do bouří.

Vztah je vždy založen na důvěře. Musíme věřit, že Bůh je dobrý a plný slitování a milosrdenství. A že Jeho cesty jsou vždy k našemu dobru- i když jim v dané chvíli nerozumíme a zdají se naprosto nelogické. Pokud potkáte na ulici člověka, kterého neznáte, a on vám nabídne, že vám dá pět miliónů korun, pokud s ním půjdete na nějaké osamocené místo, asi mu to jen těžko budete věřit. Pochybnosti a strach vám nedovolí jít s takovým člověkem. Ale pokud vám to řekne někdo, ke komu máte důvěrný vztah a věříte, že vás má rád, vaše reakce bude zajisté jiná.

A stejně tak je to často v budování našeho vztahu s Bohem. Vede nás na suchá a opuštěná místo, protože nám chce něco dát. A my musíme věřit tomu, že nás má rád. Že Jeho cesty a plány jsou vyšší než ty naše a vždy dobré a milující. K tomu je ale zapotřebí znát a prožívat Boží dobrou a lásku. Tam, kde je strach, je i pochybnost. Tam, kde je láska je i důvěra. Z Božího slova víme, že dokonalá láska strach vyhání. Vyhazuje ho doslova oknem pryč. A proto, kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. Jistota Božího přijetí a Jeho nepodmíněné lásky je takovým základním stavebním kamenem našeho růstu v poznávání jeho pohledu na nás.

Víme, že máme od Boha zaslíbení, která nám dávají jistotu a pocit bezpečí. Apoštol Jan dokonce vyzývá k plné jistotě pro den soudu. Člověk potřebuje jistotu do života, aby se měl čeho držet. Lidé světa často hledají své jistoty v majetku, v obdivu druhých, hledají přijetí a svou cenu skrze obdiv a úctu v očích ostatních, ve světských měřítkách úspěchu. Niterně hledáme pocit bezpodmínečného přijetí, které nevyžaduje naší změnu (budoucí stav), nevyžaduje naše úsilí se zavděčit, ba ani nevyžaduje naše dokonalé „oplácení“ takové lásky. Bez podmínek znamená bez podmínek. Křesťané o takové lásce (Agapé) často mluví, ale kolik z nás jí doopravdy prožívá a má jistotu Božího přijetí, které není závislé na našem výkonu?

Jsem přesvědčen, že bez jistoty spasení, bez jistoty bezpodmínečného Božího přijetí a lásky, která nikdy nepomine, není možné se přiblížit k takové jistotě. Není možné mít pokoj a radost, kterou mít máme. Ne proto, že jsme se změnili k lepšímu, ne proto, že zrovna prožíváme krásné životní chvíle, ale proto, že Bůh je dobrý a má nás rád, ať se děje cokoliv. A proto podle mě není možné chválit Boha ani být vděčný, pokud by byl jakýkoliv náboženský koncept pravdivý. Pokud by absolutní Boží přijetí a Jeho láska závisela na nás a ne na Něm. Nábožensky založený člověk nedokáže porozumět tomu, že Boží láska je divoká láska, která nemá vytyčené hranice lidského pojetí kultivovanosti a dobrých mravů. Bude neustále rozšiřovat pochybnosti a strach z toho, že pokud nebudeme takový, jaké nás Bůh chce mít, pokud nebudeme vytrvalí a bohabojní, vydaní, vytrvalí a oddaní, pokud nebudeme zcela poslušní a morální, pak nás Bůh zatratí Jeho láska pomine.

Bůh nás ale volá k přijetí Jeho lásky. Volá nás k tomu uvěřit v Jeho dobrotu a nechat si Jím posloužit. B. Manning řekl, že je naprosto přesvědčený o tom, že se nás v soudný den Pán zeptá na jedinou otázku: „Uvěřil jsi v mojí lásku?“ (https://www.youtube.com/watch?v=VZmOWHafHWA)
Pokud nevěříme v dokonalou jistotu spasení, pokud nevěříme, že věčný život a spravedlnost je pouze z víry a ne z našeho výkonu a zásluh, nevěříme v bezpodmínečnou Boží lásku. Věříme více ve svoji dobrotu než v Boží dobrotu. Umenšujeme Boha na svoji úroveň a na svoji omezenou kapacitu milovat.

Máme dvě možnosti. Buď vidíme bibli jako knihu předpisů a nařízení, nebo jako Boží svědectví o dokonalé a divoké Boží lásce, která nezná hranic a omezení. Která se vymyká jakémukoliv popisu a lidskému zařazení. Milost zcela zdarma vykoupením v Kristu Ježíši, který prolil dobrovolně svou krev za nás, zemřel na Golgotském kříži a vstal z mrtvých. Bůh nás miloval ještě předtím než jsme se narodili. Nikdo z nás před 2000 lety neexistoval a přesto za nás Boží Syn zemřel a Bůh Otec dal nejvyšší oběť za nás. Protože v nás má zalíbení. Ježíš nezemřel za dokonalé lidi. Za dobré lidi- protože nikdo není dobrý, jedině Bůh. Bůh zemřel za sobecké, líné, nepoctivé, závistivé, vrahy, cizoložníky, modláře, zloděje a lháře. Ti všichni se vejdou do Jeho lásky. Každý jeden z nás se všemi svými slabostmi, nedostatky, křivým charakterem, necudnostmi atd..

A právě tohle se náboženským lidem nelíbí. Budou až do krve bojovat proti tomu, že Boží láska je tak velkolepá. Oni nechtějí, aby zahrnula všechny, ale jen ty zbožné a pracovité a vytrvalé, takové za které se považují oni sami. Budou vám tvrdit, že pokud nebudete dobří, pokud nebudete takový jací byste měli být, potom vás Bůh nemá rád. Budou vyžadovat spolehnutí se na sebe a svůj výkon spíš než spolehnutí se na výkon Ježíše Krista. Budou apelovat na vaši povinnou lásku k Bohu (Která nejde bez prožívání Boží lásky k nám ze sebe vyprodukovat viz. 1.Jan 4:19) více než na dobrovolnou divokou a neomezenou lásku Boha k vám. Náboženští lidé jsou vystrašení lidé. A svůj strach chtějí přenést na všechny kolem. Vytrhují pasáže z Bible z kontextu a straší ostatní, aniž by chápali obsah slov. Nevidí protiřečící si pasáže, které drtí jejich výklad, jakoby měli na očích jakýsi závoj. Čtou sice stejné slova, ale vidí v nich úplně jiný význam, protože mají stále zatím tvrdá srdce, která se nechtějí z nějakého důvodu otevřít Bohu.

Nelze se radovat z něčeho, co ještě nemáš. Z něčeho, co můžeš kdykoliv ztratit. Co si musíš sebezapřením udržet. Není možné za to děkovat, pokud to ještě nemáš. Pokud ti to dle tvých představ Bůh může kdykoliv sebrat, protože ho namíchneš a selžeš. Není možné se začít radovat z ceny uprostřed závodu, který běžím, protože samozřejmě nemůžu vědět, jestli doběhnu. (Narážka na chybný výklad 1.Korinstkým 9:24, kde Pavel dokazuje znaky svého apoštolství)
Boží láska je spolehlivá a dokonalá. Boží láska vždy vytrvá. Naše největší výzva je troufnout si a dovolit si uvěřit, že Bůh nás má rád ne proto, že jsme dobří, ale proto, že On je dobrý. A že jsme milováni i přes všechny naše nedostatky a výstřednosti. Boží lidé nejsou dokonalí lidé, ale ti, kteří věří v Jeho lásku i když jí necítí, i když na sobě nevidí nic, pro co by je Bůh měl mít rád, i když všechny okolnosti na ně křičí, že Bůh ne ně zapomněl. Všechny ty zkoušky a těžké okolnosti v našem životě nejsou pro to, aby jsme z nich vyšli vítězně. Ale aby se v nás změnil náš postoj toho, jak vidíme našeho Boha. Aby z nich vyšla vítězně Boží láska. Amen.

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. 

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. 

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.  A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“

(1.Korintským 13:1-13)

7 thoughts on “Je možné se radovat z něčeho, co ještě nemáš? Je možné děkovat za něco, co nevíš jestli ti zůstane?

  1. Ahoj Honzo. Len 2 veci.

    1. …“B. Manning řekl, že je naprosto přesvědčený o tom, že se nás v soudný den Pán zeptá na jedinou otázku: „Uvěřil jsi v mojí lásku„?.“

    Kto je B. Manning? Je to kresťan?
    Ťažko povedať. Ten človek buď Písmo nečítal, alebo len povrchne. Keby ho totiž čítal, vedel by, že ten, ktorý uveril, NEPRÍDE pred súd, ale prešiel zo smrti do života a dozvedel by sa, že Kráľ sa nebude pýtať na takéto otázky, ale bude hovoriť to, čo je napísané v Mt 25. kapitole.
    …“Iďte odo mňa, zlorečení, do večného ohňa, pripraveného diablovi a jeho anjelom. 42Lebo som bol hladný, a nedali ste mi jesť;….“
    Toto robia vačšinou neveriaci ľudia.Vymýšľajú si rôzne nereálne príbehy o poslednom súde a neriadia sa tým, čo je v Písme.

    2. Keby si mal niekomu oznámiť radostnú správu-evanjelium….čo by si mu povedal?



    1. Štefane, není pravda, že křesťan nepřijde na soud. Přijde a to před soudný stolec Kristův (Římanům 14:10-12, 1.Korintským 3:11-15), to je něco jiného než poslední soud u velkého bílého trůnu (Zj 20:11-15)- o tom mluví Pán v Jan 5:24. Jinak to co cituješ z Mt25 je soud nad národy (pohany) a netýká se křesťanů. Soudů je v Písmu celá řada a vždycky musí platit, že nám bude odplaceno, podle našich skutků / sklidíme, co zasejeme – což je psáno v Písmu na mnoha místech. Bůh ti žehnej, Lukáš.


      1. Áno Lukáš, to je pravda. Každý KRESŤAN sa musí ukázať pred súdnou stolicou Kristovou.
        Ale nebude súdený na súdnom dni.
        A už vôbec mu Kristus nepovie slová, ktoré hovorí Manning. To má zrejme z nejakej vízie, ale tá nie je od Boha.
        Preto som položil otázku, či je Manning kresťan.
        Kristus povie len to, čo povedal vo svojom slove. Iné nemáme zjavené.


        1. Stefane o čem je podle Tebe křesťanství, proč jsi křesťan? Je paradoxem, že učenci a znalci z Písma (kteří ho studovali dnem i nocí) Ježíše nepoznali-nerozpoznali kdo je a kým je a hříšná žena, ze které vyhnal sedm démonů, ho poznala, i když vypadal jako úplně jiný cizí člověk…


  2. Ahoj, Janko,
    z celého srdca ďakujem Pánovi za to, že Ti dal na srdce neúnavne zvestovať Božiu lásku a Jeho predivnú milosť, ktorú nám daroval skrze svojho Syna, Pána Ježiša Krista. Sláva Ti Bože a chvála a vďaka!



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>