Je možné se radovat z něčeho, co ještě nemáš? Je možné děkovat za něco, co nevíš jestli ti zůstane?

66371402_344439829557984_4676130490875379712_n

Jedna z nejvíce žádaných věcí v životě člověka je pokoj a radost. Nikdo z nás nežijeme bez těžkých okolností, bez bolesti, zklamání, zranění… Mnoho lidí touží vidět svět lepším, mnoho lidí si přeje žít svobodnější život a doufají, že množství peněz jim umožní žít svobodněji a radostněji. Naše srdce dychtí po pokoji a radosti ze života. Chce náš Bůh, abychom měli pokoj a radost? Chce, abychom se radovali? Chce, abychom se nebáli? Určitě ano.

To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“
(Jan 16:33)

„Ale Ježíš nedbal na ta slova a řekl představenému synagógy: „Neboj se, jen věř!“
(Marek 5:36)

„Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“
(Jan 20:19)

„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ (Jan 14:27)

„Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“
(Matouš 11:28-30)

Boží láska, pokoj a radost se nejvíce projevuje v těžkých chvílích našeho života. Tam můžeme vidět, zda opravdu prožíváme Ježíšovu lásku a věříme v ní. V situacích, kdy se nám daří dobře se to nemá šanci projevit. Proto je psáno, že pravá víra se zkouší v ohni- ve výhni zkoušek a pokušení, úpadků a bolestí. Zvláštní věc je, že do této pozice se nechce nikomu z nás. Ale přesto, pokud se tam dostaneme, máme se radovat. Protože Bůh chce, abychom nalezli pokoj v Něm. Pouze a jenom v něm a ne v dobrých okolnostech. A proto nám často bere dobré okolnosti a posílá nás do bouří.

Vztah je vždy založen na důvěře. Musíme věřit, že Bůh je dobrý a plný slitování a milosrdenství. A že Jeho cesty jsou vždy k našemu dobru- i když jim v dané chvíli nerozumíme a zdají se naprosto nelogické. Pokud potkáte na ulici člověka, kterého neznáte, a on vám nabídne, že vám dá pět miliónů korun, pokud s ním půjdete na nějaké osamocené místo, asi mu to jen těžko budete věřit. Pochybnosti a strach vám nedovolí jít s takovým člověkem. Ale pokud vám to řekne někdo, ke komu máte důvěrný vztah a věříte, že vás má rád, vaše reakce bude zajisté jiná.

A stejně tak je to často v budování našeho vztahu s Bohem. Vede nás na suchá a opuštěná místo, protože nám chce něco dát. A my musíme věřit tomu, že nás má rád. Že Jeho cesty a plány jsou vyšší než ty naše a vždy dobré a milující. K tomu je ale zapotřebí znát a prožívat Boží dobrou a lásku. Tam, kde je strach, je i pochybnost. Tam, kde je láska je i důvěra. Z Božího slova víme, že dokonalá láska strach vyhání. Vyhazuje ho doslova oknem pryč. A proto, kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce. Jistota Božího přijetí a Jeho nepodmíněné lásky je takovým základním stavebním kamenem našeho růstu v poznávání jeho pohledu na nás.

Víme, že máme od Boha zaslíbení, která nám dávají jistotu a pocit bezpečí. Apoštol Jan dokonce vyzývá k plné jistotě pro den soudu. Člověk potřebuje jistotu do života, aby se měl čeho držet. Lidé světa často hledají své jistoty v majetku, v obdivu druhých, hledají přijetí a svou cenu skrze obdiv a úctu v očích ostatních, ve světských měřítkách úspěchu. Niterně hledáme pocit bezpodmínečného přijetí, které nevyžaduje naší změnu (budoucí stav), nevyžaduje naše úsilí se zavděčit, ba ani nevyžaduje naše dokonalé „oplácení“ takové lásky. Bez podmínek znamená bez podmínek. Křesťané o takové lásce (Agapé) často mluví, ale kolik z nás jí doopravdy prožívá a má jistotu Božího přijetí, které není závislé na našem výkonu?

Jsem přesvědčen, že bez jistoty spasení, bez jistoty bezpodmínečného Božího přijetí a lásky, která nikdy nepomine, není možné se přiblížit k takové jistotě. Není možné mít pokoj a radost, kterou mít máme. Ne proto, že jsme se změnili k lepšímu, ne proto, že zrovna prožíváme krásné životní chvíle, ale proto, že Bůh je dobrý a má nás rád, ať se děje cokoliv. A proto podle mě není možné chválit Boha ani být vděčný, pokud by byl jakýkoliv náboženský koncept pravdivý. Pokud by absolutní Boží přijetí a Jeho láska závisela na nás a ne na Něm. Nábožensky založený člověk nedokáže porozumět tomu, že Boží láska je divoká láska, která nemá vytyčené hranice lidského pojetí kultivovanosti a dobrých mravů. Bude neustále rozšiřovat pochybnosti a strach z toho, že pokud nebudeme takový, jaké nás Bůh chce mít, pokud nebudeme vytrvalí a bohabojní, vydaní, vytrvalí a oddaní, pokud nebudeme zcela poslušní a morální, pak nás Bůh zatratí Jeho láska pomine.

Bůh nás ale volá k přijetí Jeho lásky. Volá nás k tomu uvěřit v Jeho dobrotu a nechat si Jím posloužit. B. Manning řekl, že je naprosto přesvědčený o tom, že se nás v soudný den Pán zeptá na jedinou otázku: „Uvěřil jsi v mojí lásku?“ (https://www.youtube.com/watch?v=VZmOWHafHWA)
Pokud nevěříme v dokonalou jistotu spasení, pokud nevěříme, že věčný život a spravedlnost je pouze z víry a ne z našeho výkonu a zásluh, nevěříme v bezpodmínečnou Boží lásku. Věříme více ve svoji dobrotu než v Boží dobrotu. Umenšujeme Boha na svoji úroveň a na svoji omezenou kapacitu milovat.

Máme dvě možnosti. Buď vidíme bibli jako knihu předpisů a nařízení, nebo jako Boží svědectví o dokonalé a divoké Boží lásce, která nezná hranic a omezení. Která se vymyká jakémukoliv popisu a lidskému zařazení. Milost zcela zdarma vykoupením v Kristu Ježíši, který prolil dobrovolně svou krev za nás, zemřel na Golgotském kříži a vstal z mrtvých. Bůh nás miloval ještě předtím než jsme se narodili. Nikdo z nás před 2000 lety neexistoval a přesto za nás Boží Syn zemřel a Bůh Otec dal nejvyšší oběť za nás. Protože v nás má zalíbení. Ježíš nezemřel za dokonalé lidi. Za dobré lidi- protože nikdo není dobrý, jedině Bůh. Bůh zemřel za sobecké, líné, nepoctivé, závistivé, vrahy, cizoložníky, modláře, zloděje a lháře. Ti všichni se vejdou do Jeho lásky. Každý jeden z nás se všemi svými slabostmi, nedostatky, křivým charakterem, necudnostmi atd..

A právě tohle se náboženským lidem nelíbí. Budou až do krve bojovat proti tomu, že Boží láska je tak velkolepá. Oni nechtějí, aby zahrnula všechny, ale jen ty zbožné a pracovité a vytrvalé, takové za které se považují oni sami. Budou vám tvrdit, že pokud nebudete dobří, pokud nebudete takový jací byste měli být, potom vás Bůh nemá rád. Budou vyžadovat spolehnutí se na sebe a svůj výkon spíš než spolehnutí se na výkon Ježíše Krista. Budou apelovat na vaši povinnou lásku k Bohu (Která nejde bez prožívání Boží lásky k nám ze sebe vyprodukovat viz. 1.Jan 4:19) více než na dobrovolnou divokou a neomezenou lásku Boha k vám. Náboženští lidé jsou vystrašení lidé. A svůj strach chtějí přenést na všechny kolem. Vytrhují pasáže z Bible z kontextu a straší ostatní, aniž by chápali obsah slov. Nevidí protiřečící si pasáže, které drtí jejich výklad, jakoby měli na očích jakýsi závoj. Čtou sice stejné slova, ale vidí v nich úplně jiný význam, protože mají stále zatím tvrdá srdce, která se nechtějí z nějakého důvodu otevřít Bohu.

Nelze se radovat z něčeho, co ještě nemáš. Z něčeho, co můžeš kdykoliv ztratit. Co si musíš sebezapřením udržet. Není možné za to děkovat, pokud to ještě nemáš. Pokud ti to dle tvých představ Bůh může kdykoliv sebrat, protože ho namíchneš a selžeš. Není možné se začít radovat z ceny uprostřed závodu, který běžím, protože samozřejmě nemůžu vědět, jestli doběhnu. (Narážka na chybný výklad 1.Korinstkým 9:24, kde Pavel dokazuje znaky svého apoštolství)
Boží láska je spolehlivá a dokonalá. Boží láska vždy vytrvá. Naše největší výzva je troufnout si a dovolit si uvěřit, že Bůh nás má rád ne proto, že jsme dobří, ale proto, že On je dobrý. A že jsme milováni i přes všechny naše nedostatky a výstřednosti. Boží lidé nejsou dokonalí lidé, ale ti, kteří věří v Jeho lásku i když jí necítí, i když na sobě nevidí nic, pro co by je Bůh měl mít rád, i když všechny okolnosti na ně křičí, že Bůh ne ně zapomněl. Všechny ty zkoušky a těžké okolnosti v našem životě nejsou pro to, aby jsme z nich vyšli vítězně. Ale aby se v nás změnil náš postoj toho, jak vidíme našeho Boha. Aby z nich vyšla vítězně Boží láska. Amen.

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. 

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. 

Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.  Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.  A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“

(1.Korintským 13:1-13)

15 thoughts on “Je možné se radovat z něčeho, co ještě nemáš? Je možné děkovat za něco, co nevíš jestli ti zůstane?

  1. Ahoj Honzo. Len 2 veci.

    1. …“B. Manning řekl, že je naprosto přesvědčený o tom, že se nás v soudný den Pán zeptá na jedinou otázku: „Uvěřil jsi v mojí lásku„?.“

    Kto je B. Manning? Je to kresťan?
    Ťažko povedať. Ten človek buď Písmo nečítal, alebo len povrchne. Keby ho totiž čítal, vedel by, že ten, ktorý uveril, NEPRÍDE pred súd, ale prešiel zo smrti do života a dozvedel by sa, že Kráľ sa nebude pýtať na takéto otázky, ale bude hovoriť to, čo je napísané v Mt 25. kapitole.
    …“Iďte odo mňa, zlorečení, do večného ohňa, pripraveného diablovi a jeho anjelom. 42Lebo som bol hladný, a nedali ste mi jesť;….“
    Toto robia vačšinou neveriaci ľudia.Vymýšľajú si rôzne nereálne príbehy o poslednom súde a neriadia sa tým, čo je v Písme.

    2. Keby si mal niekomu oznámiť radostnú správu-evanjelium….čo by si mu povedal?



    1. Štefane, není pravda, že křesťan nepřijde na soud. Přijde a to před soudný stolec Kristův (Římanům 14:10-12, 1.Korintským 3:11-15), to je něco jiného než poslední soud u velkého bílého trůnu (Zj 20:11-15)- o tom mluví Pán v Jan 5:24. Jinak to co cituješ z Mt25 je soud nad národy (pohany) a netýká se křesťanů. Soudů je v Písmu celá řada a vždycky musí platit, že nám bude odplaceno, podle našich skutků / sklidíme, co zasejeme – což je psáno v Písmu na mnoha místech. Bůh ti žehnej, Lukáš.


      1. Áno Lukáš, to je pravda. Každý KRESŤAN sa musí ukázať pred súdnou stolicou Kristovou.
        Ale nebude súdený na súdnom dni.
        A už vôbec mu Kristus nepovie slová, ktoré hovorí Manning. To má zrejme z nejakej vízie, ale tá nie je od Boha.
        Preto som položil otázku, či je Manning kresťan.
        Kristus povie len to, čo povedal vo svojom slove. Iné nemáme zjavené.


        1. Stefane o čem je podle Tebe křesťanství, proč jsi křesťan? Je paradoxem, že učenci a znalci z Písma (kteří ho studovali dnem i nocí) Ježíše nepoznali-nerozpoznali kdo je a kým je a hříšná žena, ze které vyhnal sedm démonů, ho poznala, i když vypadal jako úplně jiný cizí člověk…


          1. Honzo, ja sa síce nemôžem pýšiť tisíckami hodín modlitieb, ani evanjelizáciami finančníkov z akejkolvek street a ani počtom navštívených zborov. Nemôžem sa pýšiť ani tým, že by Kristus prepadol, alebo vlial do mna slová, ktoré nie sú v Písme.

            Napriek tomu si trúfam povedať, že na milion percent viem, že mám hriechy odpustené a som zapečatený Duchom Svatým pre večný život a viem čo je kresťanstvo a spásna viera.
            Viem to preto, lebo je to napísané v Písme. Sú tam len dve prikázania, ktoré Kristus od nás vyžaduje.
            Milovať Boha a milovať svojho blížneho. Kto teda miluje Krista, nasleduje ho v láske a plní tieto prikázania.
            Nie preto, že by si sám v sebe vybudil nejakú vieru / ako si snád niektorí myslia /, ale preto, že mu Boh vieru daroval a pretvoril jeho kamenné srdce na srdce z masa, ako sľubuje už v Starom Zákone.

            Neverím teda falošným učiteľom, ako je napr. Wilkin / aj ked netvrdím, že on sám nemôže byť zachránený /, že je to len nejaká viera bez pokánia, ako tvrdí:
            .“Repentance is not necessary to be born again. It is necessary to escape temporal wrath in this life. The only condition of the new birth is faith in Christ.”
            SOURCE: Dr. Bob Wilkin; July/August 2018 “GRACE IN FOCUS” newsletter.

            Takíto ľudia vnášajú do kresťanstva len zmätok. Písmo ale jasne učí, že pokánie je nutnosť k získaniu spásnej viery.
            Mk 1,15…Čiňte pokánie a verte evanjelium!—
            Pavol v Hebr.6,1 hovorí, že ZÁKLAD tvoria POKÁNIE a VIERA……Preto zanechajúc počiatky učenia o Kristu nesme sa k dokonalosti a neklaďme zase základu POKÁNIE z mŕtvych skutkov a viery na Boha—
            To isté hovoria Skutky 17,30…Bôh tedy prehliadol časy nevedomosti, ale teraz zvestuje ľuďom, všetkým všade, aby činili POKÁNIE—
            K čomu prišiel volať Pán hriešnikov, ktorí hynuli? Mk 2,17….Neprišiel som povolať spravedlivých, ale hriešnych ku POKÁNIU
            To isté hovorí Pán vzhľadom k Jánovi Krstiteľovi Mt 21,32….A vy ste to videli, ale ani neskoršie ste toho neľutovali, aby ste mu boli uverili.—-v pôvodine slovo ľutovať je pokánie.

            Ako Pavol evanjelizoval? Skutky 20,21…..svedčiac pevne Židom i Grékom o obrátení mysle k Bohu, o pokání, a o viere v nášho Pána Ježiša Krista
            Pokánie je teda absolútne kľúčové a je POTREBNÉ na život večný…Sk 11,18….oslavovali Boha a hovorili: Tedy aj pohanom DAL Bôh POKÁNIE na život—-

            Takže Honzo….kto je kresťan?
            2Tim.2,25….A sluha Pánov sa nemá vadiť, ale má byť prívetivý ku všetkým, schopný učiť a zniesť i zlé, 25 ktorý v krotkej tichosti karhá tých, ktorý sa protivia, ak by im azda Bôh DAL POKÁNIE poznať pravdu—

            Kresťan je teda HRIEŠNIK, ktorý z Božej milosti poznal svoj hriech, bol z neho usvedčený, uveril a činil pokánie. Kresťan nehlása nejakú lacnú milosť a lacnú vieru, ale vie, čo bolo za neho zaplatené a preto túži viac nehrešiť.

            Preto považujem učenia Wilkina, Manninga ale žiaľ aj Farleya, u ktorého som si taktiež prečítal nebiblické doktríny / o nich inokedy / za veľmi nebezpečné. Títo chlapci totiž divoko tancujú na hrane…


            1. Já se ptal na tvůj názor a pohled, o čem to je a proč jsi křesťan. Možná, že byl Manning pyšný, možná, že to byl i pokrytec, možná dělal věci, které správný „křesťan“ děla nemá. To je dost možný. Boží milost je ale právě pro takové. Pro ty, kteří jí potřebují. Kteří si dokáží přiznat kdo jsou i se všemi jejich vadami a nedostatky, selháními a pády. Buď nás Bůh miluje takové, jací jsme, nebo nás nemiluje vůbec. Manning se chlubil ve své slabosti a hříšnosti Pánovou milostí, v tom co říká je hodně lásky.
              Dovolit si uvěřit tomu, že Bůh mne miluje se vším všudy a vždy i ve chvílích, kdy ztrácím víru, jsem zmatený, padám do tělesnosti atd.. Dovolit si uvěřit tomu, že Bůh nemiluje tou hokynářskou láskou „něco za něco“, kterou tady prezentuješ… Že Jeho láska je prostě něco víc, než na co jsme zvyklí..
              Štefane, podle mně Manning, Wilkin i Farley káží evangelium- dobrou zprávu. Boží milost a dobrota je dostatečná k tomu, aby nás měnila- v lásce ne ve strachu. Mě nezbývá než ti pogratulovat k bezchybnému pokání (což tedy dle tebe vždy znamená odstoupení a zanechání VŠECH hříchů?) a dokonalému života bez hříchu. Pro nás ostatní žebráky a chudáky, co se k tomu ani v nejmenším nepřiblíží zbývá už jen ta Boží milost a dobrota a slitování. Jsme jen žebráci u dveří Boží milosti. A nezbývá nám než se spoléhat na Jeho čistotu a Jeho dobrotu, Jeho poslušnost, Jeho výkon a Jeho zaslíbení…


              1. :D …áno, zabudol som.
                Ja som zlý zákonník, ktorý sa ohána Písmom. Ked ja ti neviem. Nejako som si to Slovo zamiloval.
                Ef 2,5….Lebo sme jeho dielom, stvorení v Kristu Ježišovi NA TO, ABY SME KONALI dobré skutky, ktoré Bôh vopred prihotovil, aby sme v nich chodili.
                Možno si čítal túto pasáž a možno nie. Sama o sebe hovorí, že je klúčová. Je v nej napísaný zmysel, načo to Boh robí.

                Podľa teba ťa miluje Boh takého, aký si a tvoji učitelia vytrvalo hlásajú, že žiadnu zmenu netreba. Zaujímavé, že toto hlásajú všetky cirkvi. Najvačšími preborníkmi v mantrách typu „Boh miluje hriešnika, ale nenávidí hriech“ sú adventisti a RKC.
                Ja ale v Písme vidím, že nad hriešnikom je Boží hnev. Len v prvých 50 žalmoch je to napísané 14x. Je tam niečo o tom, že Boh NENÁVIDÍ tých, ktorí páchajú neprávosť.
                Toto ale niektorí neradi počúvajú. A z toho vyplýva aj ich selektívne videnie textu Písma. Všetci citujú Jána 3,16 , ale Jána 3,36 o Božom hneve, ktorý OSTÁVA na tých, ktorí nie sú POSLUŠNÍ vo viere Božiemu Synovi spravidla vynechávajú.
                Vidím to aj napr. v Ef 2 kap….BOLI SME prírodou deťmi hnevu jako aj ostatní.—
                Zaujímavé…ja tam nikde nevidím, že by ma Boh miloval takého aký som a že sa nemám meniť.
                Naopak, viem, že mi Boh DAL nové srdce
                A tým sa dostávam k tomu, čo si chcel vedieť—prečo som kresťan. Písal som to aj v mailoch, preto som sa k tomu už nevracal.
                Ja nie som kresťanom preto, lebo by som si v sebe vybudil nejakú vieru, skrátka, žeby som si čítal Písmo a povedal si, že tomuto budem veriť.
                Som ním preto, že ma našiel Boh, ked som blúdil. Našiel ON mna, nie ja jeho. Ked som pred ním stál bezradný, povedal mi, že mi pretvorí srdce, dá mi nové šaty a na moje hriechy si už nespomenie.

                Som plný vdaky, ktorú neviem ani slovami povedať. Všetko, čo potrebjem vedieť, mám v jeho Slove. Nemusím sa báť, že ked padnem, nepomôže mi.

                Ale nikdy by som si nedovolil tvrdiť, že Boh bude hovoriť niečo, čo nie je v jeho Slove. Ani tvrdiť, že nepotrebujeme pokánie ku spáse, ako to hovorí Wilkin, ani nepotrebujeme vyznávať hriechy, ako to hovorí Farley, alebo plný pýchy, čo všetko som urobil sa hrať na pokorného, ako to robí Manning.

                Tebe to, že si pokorný pri dverách Božej milosti môžem uveriť. Ale v žiadnom prípade nie tým, ktorých tu vo videách vkladáš.
                Sú to falzifikáty, ktoré menia podstatu viery, ako som sa ti to v predchádzajúcom príspevku pokúšal ukázať. Wilkin mení PODSTATU.
                Pavol hovorí, že pokánie patrí do základu, Wilkin hovorí opak.


                1. Štefane, nepatříš doufám k těm heretikům z Pravdy v láske, kteří překrucují Bibli? Viz. Jan 3:36 „Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.“ Tímto jsi mě dost zklamal. Písmo jasně hovoří o tom, že jsme zachráněni poslušností JEDNOHO – Krista, a naše poslušnost tedy nemá na naše ospravedlnění a záchranu vliv. Ale to píši pořád dokola. Přišel jsi sem zřejmě jen tlouci mi o hlavu, jak jsem špatný a že jsem plný nepravosti a že teprve až se změním k opravdu ale opravdu lepšímu (jak moc přesně se musí člověk změnit- měl bych jít do kláštera mimo civilizaci?) tak mě Bůh začne mít rád, ale to není pravda, protože Bůh za nás zemřel už když jsme byli hříšní.. To zde také už proběhlo tato debata, takže myslím, že já zůstanu u Boží bezpodmínečné lásky a dobroty, ty můžeš zůstat u své poctivosti, dobroty a poslušnosti a jdeme od válu.. :) Měj se fajn


                  1. Ještě dodatek, pokud tady nesmyslně podsouváš věci jako že ŘKC hlásá spásu z milosti bez skutků, je to naprosto mimo mísu. ŘKC mají velmi tvrdé požadavky na způsoby chování, co já vím- pak je tam ten očistec lehké hříchy, smrtelné hříchy atd…. Boží přízeň si tam musíš zasloužit samozřejmě, stejně tak adventisti, ti se zase staví zákon, znovu tak křižují Božího Syna a nezbývá jim už žádná oběť za hříchy. Pokání z toho můžeš činit jak v ŘKC tak v adventismu, pokání=změna smýšlení- obrat směrem k víře v evangelium, protože není nic lepšího než evangelium..


                    1. Áno. To všetko o rkc a casd čo si napísal je pravda.
                      Ale ja som písal o ich mantrach typu “ Boh miluje hriesnika ale nenávidí hriech“ , ktorými sa robia lepší sami pred sebou a svetom.

                      13.6. si napísal:
                      „Spasení lidé by měli žít dobře, o tom se nikdo myslím nehádá ani nebaví…..“
                      Ja naozaj potom nerozumiem ako to môžeš tvrdiť a zároveň písať to čo píšeš
                      Tak majú spaseni žiť dobre alebo nie?

                      Len mi nepis , že ja tvrdím že som spaseny dobrými skutkami. To som tu už hádam vyvrátil….
                      Ja som spaseny len milostou Božou.

                      Honzo, čo sa týka toho kláštora, ako píšeš…..veď to ja predsa netvrdím.
                      To Manning hovorí o tisickach hodín modlitieb a meditovani osamote.


                    2. Je tam ale zásadní rozdíl. Ty tvrdíš, že MUSÍŠ činit pokání, což je ve výsledku tvé interpretace změna života- správný morální život, odvrácení se od zlozvyků atd. (co když zlozvyky nemám nebo o nich nevím?) Tedy samotná víra nestačí dle tebe.
                      Ty říkáš Štefane, že jsi spasen milostí+ tvým pokáním a tvojí změnou života, tvým výkonem. V tom je ten zásadní rozpor, který jak se zdá nevidíš stále. Bůh ale dle mého porozumění říká, že jsme spasený pouze milostí a pouze díky tomu, co udělal Ježíš Kristus + nic navíc. Takže naše mustry chování a případná selhání nebo špatné návyky nemají vliv na naše spasení- a to ani v tom smyslu, že pokud stále hřešíme, znamená to, že nejsme spaseni.
                      Jedná se o přidání sebe a svého výkonu do rovnice pouze Ježíš=spasení. Vede to pak k povrchním (tělesným) soudům o druhých lidech, třeba o Manningovi. On pokud vím po obrácení měl stále problémy s alkoholem a chodil na léčení, bojoval s tím řadu let. Ale taky než druhé soudit, je potřeba se podívat na jeho život, jeho dětství, rodiče, jaké rány dostal ve věku, kdy se člověk nemůže bránit. Kolik škody to v člověku napáchá. Tohle všechno Bůh vidí, zná naše slabosti, naše zranění, naši sebe důvěru pošlapanou lidskýma nohama, naše chvíle marnosti a vzdoru. A proto nás miluje už od doby, kdy nás formoval v lůně matky- je skutečně velmi zlé tvrdit, že Bůh si „vyvolil“ pár super lidí, kteří se chovají tak správňácky a čistě a ostatní předem odsoudil k tomu, aby se smažili na věčnosti v pekle. To je pyšné a sadistické. Dělá to z Boha kreaturu, která utvoří člověka jen proto, aby ho mohl navěky mučit..
                      Pravé dobro je pro všechny. Bůh zemřel za všechny lidi ne jen za kalvinisty a sebe-spravedlivé kazatele, kteří se vztyčeným ukazováčkem nahání hrůzu nejmenším v Kristu.. Já moc dobře vím, že nikdy nebudu dokonalý, že čím víc se snažím o nějakou pseudo- dokonalost, tím víc vidím, že je to jen jakási ubohá maska, že to Bůh nechce, ale chce, abych přiznal svoji slabost, abych se o něj opřel a doufal v Jeho milosrdenství, aby tam rostl vztah a vděčnost za to, že Bůh mě miluje takového jaký jsem a ne takového jakým bych být měl. Jde o přijmutí vlastního já se vším všudy a nedělání se lepším než někdo druhý. Je to bezpodmínečná Boží láska a dobrota, která nás vede do vztahu s ním a ne ono lidské: „Až budeš takový a takový, tak tě začnu mít rád..“ Bůh není jako my. Jeho láska se nevejde do našich směšných škatulek…


  2. Ahoj, Janko,
    z celého srdca ďakujem Pánovi za to, že Ti dal na srdce neúnavne zvestovať Božiu lásku a Jeho predivnú milosť, ktorú nám daroval skrze svojho Syna, Pána Ježiša Krista. Sláva Ti Bože a chvála a vďaka!



  3. Prostě tak, no.)) Je otázka co bych měl ještě udělat, aby mně Bůh navždy přijal a co bych měl udělat, aby mně navždy opustil, když jsem Krista prostě jako poznanou Pravdu už dávno přijal???


Napsat komentář k stefan Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>