Jednorázové pleny – tikající bomba na ekologickém poli?

diapers

Prostě dokonalý vynález

Lehké, savé, příjemné, levné, voňavé. Dokonale praktické. Z reklamních letáků a spotů se na nás usmívají šťastná batolata. Mezi řádky pak šťastné maminky. Či otcové. Žádné máčení, praní, vyváření, žehlení. Žádné opruzeniny, žádné omezení pohybu, spánku. Zadeček kojenců jak v bavlnce a rodičovské ruce bez nutnosti dotýkat se … no, však víte. Bezstarostný spánek na všech frontách. Jenže – vážně bezstarostný?

Jednodušší je se neptat

Jsem si jistá, že většině uvědomělých rodičů při používání jednorázových plenek alespoň bleskla hlavou otázka, z čeho jsou vlastně vyrobené a co se s plenkou děje po jejím použití. Mám za to, že alespoň někteří tuší, že o nich moc neví, nicméně pohodlnost tohoto výdobytku civilizované společnosti jejich otázku udusí hned na počátku. Kdyby se totiž ptali dál, oblíbenost jednorázových plenek by nemohla být tak obrovská.

“Jednorázovky” – odkud jsou

První masově vyráběná jednorázová plenka se objevuje už v roce 1948. V roce 1961 představuje firma Procter & Gamble plenky Pampers a v roce 1970 již objem spotřebovaných plenek v USA za rok  činí 0,3 % celkového odpadu. V průběhu deseti let se jejich spotřeba více než ztrojnásobuje, v roce 1980 již americká batolata spotřebují ročně 1,93 miliónů tun plenek. V roce 1981 je díky použití supersavých polymerů zmenšena velikost pleny na polovinu. V roce 1990 činí spotřebované plenky již 1,6 % komunálního odpadu USA a ve veřejné anketě odpovídá sedm Američanů z deseti, že by byli pro jejich zákaz. V roce 2006 překračuje množství použitých plenek 2,1% odpadu USA.  (Procentuálně se objem zase tak velký nezdá, ale věnujte, prosím, pozornost číslům, jež následují dale v textu.) Ke konečnému rozkladu plenek vyhozených na počátku 21.století dojde pravděpodobně (nikdo zatím přesně neví) kolem roku 2500. (Zdroj: http://www.motherjones.com/environment/2008/04/brief-history-disposable-diaper)

disposablesCo jsou zač

Z čeho je plenka vyrobena? Jednorázové plenky jsou složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (většinou buničina, která je pro zvýšení nasákavosti doplněna gelovým absorbérem na bázi polyakrylátů), nepropustnou folií k ochraně prádla (polyethylen), lepících pásků a gumiček. Buničina se vyrábí ze dřeva a umělé fólie z ropy – tyto výroby zatěžují životní prostředí. Při předpokladu, že dítě spotřebuje denně 5-6 jednorázových plenek, je to za celý přebalovací věk cca 4 000 kusů, které v nasáklém stavu tvoří až 1 tunu nerecyklovatelného odpadu. Prakticky tento odpad končí buď na skládkách, přičemž rozklad jednorázových plen je odhadován na 250 až 500 let, nebo ve spalovnách komunálního odpadu. Vzhledem k vysokému podílu vlhkosti je to odpad špatně spalitelný a vzhledem k podílu umělých hmot, případně zbytků chloru z bělení hrozí při spalování vznik jedovatých plynů. Jedno dítě tak „vyprodukuje“ v jednorázových plenkách za rok 2× více odpadu než průměrný občan v ČR!

Ekoplenky

Podle vlivu na životní prostředí rozlišujeme dva základní druhy jednorázových plen. Prvním druhem jsou běžné jednorázové pleny, druhým je šetrnější varianta jednorázovek, které jsou však nevhodně (a klamavě) nazývány jako „ekopleny“ či kompostovatelné pleny. Kompostovatelný je však pouze obal, nikoli pleny! Pro své jednorázové užití jsou i tyto právem řazeny mezi jednorázovky. Oba druhy jednorázových plen schematicky z pohledu spotřebitele vyjadřují vzorec neudržitelné spotřeby: kup – použij – vyhoď – kup další. A to i přesto, že následná recyklace „ekoplen“ – biologický rozklad – je k životnímu prostředí o něco šetrnější než u běžných jednorázovek, a navíc tyto pleny neobsahují žádný chlor, jiná bělidla a parfémy a jsou tudíž šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale i k pokožce dítěte. (Zdroj:www.veronica.cz)

latkovkyLátkovky

Dnešní trh nabízí rodičům, kteří se rozhodnou pro “látkování”, nepřeberné množství variant látkových plen, resp. plenkových kalhotek. Jejich údržba není zdaleka tak náročná, jako byla u klasických čtvercových plen, které pro nás namáčeli, vyvářeli a žehlili naše maminky. Dítě zabalíte do látkových kalhotek (existují různé druhy materiálů jako fleece, bambus, konopí,  apod., některé schnou rychleji, jiné hůře, žádné se však nežehlí a perou zpravidla na 60°) a přes ně navléknete takzvané “svrchňáčky” – kalhotky z nepropustného, avšak chemicky nezávadného materiálu. Svrchňáčky se navíc vyrábí ve veselých barvách s různým potiskem, což je v porovnáním s papírovými jednorázovkami činí jistě zajímavější nejen pro dětiJ). V podstatě existují dva typy plenkových kalhotek – a)jedna velikost, která “roste” s dítětem (pomocí druků je lze zmenšovat či zvětšovat), b)nebo si můžete pořídit sadu velikostí – S až L. Různé velikosti mají tu výhodu, že můžete koupit pouze počáteční S-kové kalhotky a pokud dítěti látkovky nebudou vyhovovat, pořídíte pak jinou variantu. Pro “látkovky” tak v porovnání k jednorázovkám potřebujete pouze počáteční investici (jež se vám již po půl roce vyplatí) a pračku plus šetrné ekologické prací prostředky. A navíc svou sadu látkovek můžete použít i pro další děti. Informací o druzích látkových plen

naleznete na internetu bezpočet, z vlastní zkušenosti však doporučuji praktický seminář o jejich používání, kde obdržíte veškeré informace v kostce, můžete si plenky “osahat” a rozhodnout se, která varianta se vám zdá nejpříjemnější. (doporučuji například semináře v http://www.acentrum.eu)

Samozřejmě se můžete rozhodnout pro klasické “čtvercovky”, na kterých jsme vyrostli my. I s nimi je to dnes mnohem jednodušší, existují sponky, kterými je snadno zpevníte a přes ně přetáhnete pouze nepropustné svrchňáčky. Čtvercovky je však třeba vyvářet (vysoká spotřeba energie na ohřev vody a žehlit – rovněž spotřebováváte energii).

Porovnání “jednorázovek” a “látkovek”:

Jednorázové plenky:

+   Přebalování je jednoduché.

+   Odpadá práce s praním, sušením a žehlením.

+   Jsou objemově malé a tím umožňují dítěti eventuálně snadnější pohyb.

-    Na výrobu pleny je třeba velké množství surovin.

-    Vzniká velké množství nerecyklovateného odpadu.

-    Jsou drahé.

-    Dítě si hůře a později zvyká na udržování čistoty.

-    Není zcela vyloučené zdravotní riziko (buď ze stopových množství škodlivých látek nebo z důvodu přehřívání pohlavního ústrojí u chlapců).

Látkové plenky:

-    Děťátko se musí častěji přebalovat.

-    Vyžadují – práci s praním, sušením a eventuálně žehlením.

+   Spotřebovávají méně surovin.

+   Nevytvářejí žádný tuhý domovní odpad.

+   Jsou levné.

+   Dítě se dříve obejde bez plenek.

+   Není riziko přestupu chemických látek.

Plenky a spotřeba energie

Jednorázové plenky Látkové plenky Poznámka – srovnání
Spotřeba energie Závisí na způsobu výroby buničiny a na dopravě Závisí na způsobu praní a sušení U jednorázových 2-3x vyšší
Spotřeba surovin Dřevo na buničinu, ropa na umělé hmoty, paliva na transport Bavlna, suroviny pro prací prášky Jednorázové plenky mají 10-50x větší spotřebu surovin
Spotřeba vody Při výrobě je voda většinou v uzavřeném okruhu Spotřeba na praní Látkové pleny mají spotřebu vody asi 2x vyšší
Zatížení ovzduší Velké při výrobě buničiny, umělých hmot, na dopravu a při spalování odpadu Závisí na spotřebě energie na praní a sušení
Zatížení odpadních vod Závisí na způsobu výroby buničiny a jejím bělení Závisí na volbě pracího prášku
Odpady Extrémně vysoké až 1 tuna na dítě Nevytváří téměř žádný tuhý odpad Jednorázové plenky vytvářejí za rok 2x víc odpadu než je roční průměr na obyvatele v ČR

Rosa, České Budějovice, sestaveno z materiálů Ökologische projekt Graz, časopis the Ecologist, a The Women Environmental Network 

Posouzení vlivu plenek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu v přepočtu na dítě a rok (pro německou dětskou populaci)

  Látkové plenky Jednorázové plenky
Energie (MJ) 2 532 8 900
Odpadní vody (m3) 12,4 28
Neobnovitelné zdroje (kg) 25 208
Obnovitelné zdroje (kg) 4 361
Tuhý domovní odpad (kg) 4 204
Půda – suroviny (ha) 1 150 – 6 800 29 500 – 32 300

 

 

 

Women’s Environmental Network

Zdroj: www.slonecek.cz

Vlastní zkušenost

I já jsem vzhledem k informacím a zodpovědnému přístupu k naší Matce Zemi zvolila od narození naší dcery látkování. Zdědila jsem sadu plenkových kalhotek po třech dětech a měla nějaké další půjčené, tudíž jsem zpočátku nemusela nic investovat a mohla si vyzkoušet, jaké materiály malé vyhovují. Látkovat se nám dařilo dva měsíce (počítejte však s tím, že opravdu hodně časustrávíte s tím, že odpíráte, namáčíte, sušíte, věšíte a sklízíte). Kolem třetího měsíce, začala malá při balení do plenkových kalhotek protestovat, vadila jí omezenost pohybu, myslím hlavně proto, že chtěla více hýbat nožičkama a lépe si tak poradit s prdíky. Při balení do jednorázovek byla spokojená. (Používám ovšem alespoň ekologicky šetrné ekoplenky od Babylove, které seženete za relativně dobrou cenu ve všech prodejnách řetězce DM.) Ještě mnohokrát jsem jí zkoušela “propašovat” látkovku, párkrát se mi to povedlo, ale tím naše “látkování” bohužel prozatím skončilo. Hodlám se k němu ovšem vrátit, zejména kvůli snazšímu přechodu dítěte na nočník.

Bezplenková metoda

Co však mohu každé mamince doporučit, a co považuji za nejekologičtější a zároveň nejvhodnější přístup k plenkám, je zavádění “bezplenkové metody”. Čím dříve, tím lépe. Spotřebujete tak mnohem méně plenek a tím šetříte nejen energii, ale i peníze. Děti se po rozbalení automaticky uvolní a je snadné učinit z toho zvyk. Výhodné je samozřejmě mít dítě co nejčastěji rozbalené. Můžete tak sledovat, kdy vylučuje, a v daných chvílích ho dávat na nočník či záchod. Nikdo však zřejmě nemá optimální podmínky k tomu, aby dítě běhalo celý den bez plenek. Stačí však, abyste to dělali tak často, jak můžete. Naše desetiměsíční dcerado záchodu pošle něco pokaždé a zdá se, že jí to baví víc, než do plenky. Někdy na to dokonce čeká. Takže i když plenky stále nosí, věřím, že přechod na nočník bude o mnoho rychlejší, než kdybychom bezplenkovku alespoň částečně nezkoušeli. O této metodě najdete rovněž mnoho informací na internetu (např. http://www.ditebezplen.cz), můžete samozřejmě navštívit take semináře nebo si přečíst knihu Bez plenky od Ingrid Bauerové (nakladatelství Dharma Gaia).

Slovo na závěr: Věřím, že dětem toužíme dát nejen to nejlepší z hlediska zdraví, ale také si uvědomujeme, že si zaslouží, abychom jim předali naši planetu co nejkrásnější, a již na samém počátku je naučili zodpovědnému přístupu k ní.

 Přeji vám úžasný čas s vašimi dětmi a držím nám všem palce!

 

5 thoughts on “Jednorázové pleny – tikající bomba na ekologickém poli?

  1. Dobry den, clanok dobry, ale preco je davane za minus caste prebalovanie u latky? To je naopak plus. Lebo opruzenina vznika menej castym prebalenim (okrem ineho) a castejsim prebalenim u latky sa znizuje roziko na minimum. Ja by som to dala prave ako velke plus :)


  2. Pingback: Co jsem DOOPRAVDY využila na začátku mateřství | No Pink No Blue

  3. Pingback: Co jsem DOOPRAVDY využila na začátku mateřství | Street Žurnál


  4. Lucinko a to, že dáváte mimču na prdku odporný chemický sračky vám nevadí? A že bude dýchat hnusný znečištěný vzduch? Jste hloupá ženská ;) je mi líto vašeho dítěte :(

    BTW, pohyb dětí není omezený kvůli větší plence, znám děti látkované a ve vývoji mnohem rychlejší, než děti na jednorázovkách ;)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>