Moje svědectví o Pánu Ježíši: Tento život je duchovním bojem o věčnost

maxresdefault

Dlouho jsem váhal s napsáním osobního svědectví. Ať už proto, jelikož stále cítím, že zdaleka nemám vyhráno a nemám dostatečné poznání a pak také, protože s odstupem času se vždy věci lépe chápou. Okolnosti, a jak věřím i Boží naléhavost, mne ale nabádá, abych své svědectví sepsal a věřím, že může být pro čtenáře zajímavé.

Narodil jsem se roku 1986 v Praze v Krči. Na své dětství si nemohu stěžovat. Rodiče mě měli rádi, ale už jako malý jsem cítil mezi nimi stále narůstající napětí. Pamatuji si, že občas navštěvovali kartářku a ptali se jí na budoucnost. Do toho nějaká astrologie,numerologie, grafologie, atd. Můj táta se intenzivně zabýval spiritualitou, ufologií, proroctvími od různých proroků ( Nostradamus apod.), katolickými zázraky, záhadami, zážitky blízkosti smrti a konspiracemi. Měli jsme doma vždy velké množství knih na toto téma a když jsem byl starší měl jsem k dispozici velkou knihovnu napěchovanou okultní literaturou.

Z dětství si intenzivně pamatuji noční můry, které na mě jako na malého chlapce doléhaly. Jejich intenzita byla hrozivá a já velmi často doslova řval ze spaní, když mne pronásledovaly různé potvory- většinou to byla nějaká havěť jako hadi, brouci, mravenci atd. Pamatuji si na jeden sen, kdy ke mně šla temná hodně strašidelná postava a já se probudil strachem. Ten se vzápětí proměnil v hrůzu, když jsem si uvědomil, že ačkoliv mám otevřené oči a jsem vzhůru, ta postava jde stále dál směrem ke mně! Naštěstí se po pár vteřinách rozplynula, ale velmi mne znepokojilo, jak tenká je hranice mezi spánkem a bdělým stavem. Zcela zřetelně na mě „něco“ útočilo. Co to vlastně bylo a proč, jsem zjistil až o mnoho let později. Tyto útoky myslím někdy kolem puberty ustaly a já se začal věnovat sportu. Sport se pro mě stával určitým únikem před světem, kde platí vlastní pravidla a kde člověk zapomene aspoň na chvíli na opravdový život.

Nicméně moje vnitřní hledání a nejistota byly stále přítomny. Snažil jsem se žít život tak, abych zapadl do tohoto zvláštního světa. Téma smrti a smyslu života mne stále fascinovalo. Rád jsem utíkal i k literatuře fantastické a tajemné, můj nejoblíbenější autor byl E.A Poe a J.R.R Tolkien. Po ukončení školy i odejití ze sportovní scény jsem začal ještě horlivěji studovat onu tátovu knihovnu, napěchovanou okultní literaturou. V mém zaměstnání nebylo příliš co dělat a tak jsem byl schopný přečíst i jednu celou knihu za  jednu směnu. Nejvíc samozřejmě záhady, zážitky blízkosti smrti, UFO a mimozemšťany. Byl jsem těmito tématy zcela pohlcen, říkal jsem si, že pokud najdu pravdu o smrti, pochopím i smysl života. Uvažoval jsem docela logicky. Dnes už vím, čemu všemu jsem naivně (až dětsky) věřil, ale nijak toho nelituji. Pokud milujete pravdu, Bůh si vás vede skrze některé věci zcela záměrně, protože pak se můžete se svou zkušeností podělit a svědčit o své záchranně.

Věřil jsem tedy okultním knihám a tomu, že člověk po smrti opouští své tělo a na základě svých skutků v životě se pak znovu narodí, aby své chyby napravil. Příliš jsem neřešil, co vlastně nastane na konci toho koloběhu, protože upřímně- rozpustit se v „nirváně“ se mi moc nechtělo. Nevidím příliš rozdíl mezi smrtí a „rozpuštěním“, ale v tradici východních náboženství to zřejmě znamená stát se bohem. Taky to logicky nedává ani smysl, protože pokud už jsme nesmrtelní (jsme jako bohové) proč se zatěžovat nějakým koloběhem zrození? Jak se můžu poučit z minulých životů, když si je nepamatuji? Ale tyto otázky jsem přes své nadšení ignoroval.

Jelikož jsem si přečetl zážitky lidí, kteří měli to štěstí a své minulé životy uviděli v hypnóze, chtěl jsem je samozřejmě také znát. Vydal jsem se tedy (kromě jiného) na tzv. regresní terapii, kde mě měla jistá žena za úplatu (jak jinak) vrátit do minulých životů. To se jí ovšem nepodařilo, ale ujistila mne, že příště už to bude určitě lepší. Nějaké své minulé životy jsem se od ní dozvěděl, ale nic jsem neviděl. (Měl jsem být například nějaký cestovatel, kterého sežral krokodýl.)

Dalším obrovským tématem, které mne fascinovalo byly mimozemské civilizace a kruhy v obilí.  Hodně často jsem se díval v noci na hvězdy a zkoušel si představit onu neuvěřitelnou rozlohu vesmíru. Říkal jsem si, jak je to nefér, že člověk nemůže poznat ty fantastické jiné světy ve vesmíru. Dostal jsem se tedy více k ufologické literatuře, kde byli jmenováni nejrůznější lidé, kteří mají kontakty s jinými bytostmi z jiných světů. Myslel jsem si, že jsou to vyspělé bytosti, které touží člověku pomáhat se rozvíjet z duchovního hlediska. Ale nebylo to tak jednoduché, protože nejsou jen hodní mimozemšťané, ale také hodně zlí. Moc jsem si přál s bytostmi z jiných světů navázat kontakt a horlivě jsem četl všechna svědectví lidí, kteří se s mimozemšťany setkali. Netrvalo dlouho a vstoupil jsem do ufologické skupiny. Krátce poté jsem na jednom „záhadologickém“ srazu zažil první nadpřirozený zážitek s „energií“. Stalo se to při interview s jedním známým českým propagátorem New Age a šamanismu.

Nevím přesně, co se tam tenkrát stalo, ale vím, že jsem pocítil zvláštní pocit spřízněnosti a tajemna, který byl umocněn fyzickým pocitem kolem břišní oblasti. Vše navíc potvrzeno oním (jak jsem se tenkrát domníval) velmi duchovně vyspělým člověkem. A tak započala moje praktická „badatelská cesta“ na poli esoteriky, mystiky a tajemna.

Věc, která se mi jevila jako nejlepší důkaz na zkoumání, byly kruhy v obilí. Jedná se o něco hmatatelného a tajemného, co se objevuje i u nás a to každý rok. Jaká poselství a šifry se nacházejí za tímto fenoménem? A kdo za ním vůbec stojí? Jsou to oni hodní mimozemšťané- naše hvězdná rodina? A stejně jako v seriálu Akta X i já jsem byl ten, kdo chce uvěřit. Jezdil jsem tedy každý rok do kruhů v obilí a s kolegou badatelem jsme dvakrát navštívili i Anglii, kde je jejich epicentrum. Už jen samotná tato aktivita vás vtáhne. Problémem je, že až tak úplně nevíte kam a od koho jste vtahováni. A nakolik si ona síla, která je za tím, s vámi hraje, a nakolik má s vámi dobré úmysly.

Moc dobře vím, že kruhy v obilí nejsou podvod vtipálků s prkny. Pár jich možná lidé vyrobí, ale většina je nadpřirozeného původu. Výpravy do Anglie mi to jasně dokázaly. Víte, že ti vyšlapávači v Anglii si dali název svého týmu Satan? Při druhé návštěvě Anglie v roce 2014 jsem již doslova cítil zlo a strach z tohoto fenoménu i z míst, kde jsme tábořili ve stanech. Vybírali jsme si místa tajně, blízko epicenter těch aktivit a silových míst. Hned první den v Anglii v roce 2012 u hospody Barge Inn, kde se kruhy vyskytují, se vytvořil obrazec pár desítek metrů od nás v noci. Já jsem se téže noci probudil zvukem vlastního hlasu, který ale mluvil jinou archaickou řečí. Takových podobných příhod bylo víc, člověka to stále více vtahuje…

Už to nebyl jen ten pocit příjemného mrazení, ale stával se z toho trvalý pocit úzkosti a strachu. Často jsme v noci slyšeli podivné zvuky, při jednom noclehu u Silbury Hill jsem zažil jednu z nejděsivějších nocí a jasně slyšel a cítil cizí přítomnost. I když jsem několikrát vyběhl ven ze stanu, nikdo nikde nebyl. Tyto věci jsem nemohl ignorovat. Někdy kolem roku 2015 jsem se začal aktivně zabývat otázkou, že celý fenomén UFO, kruhů v obilí a mimozemšťanů je zlého původu. Vedlo mě k tomu prosté držení se vlastních zkušeností a pokládání otázek, na které ani v ufologické skupině nikdo neměl odpověď a příliš se nehodily. Rovněž určitá svědectví lidí mne stále vedla k přesvědčení, že za tím je něco k člověku vyloženě nepřátelské.

A právě v této době, kdy jsem se intenzivně zabýval otázkou, že za tím stojí démoni, jsem zažil další útok. Tyhle síly se vám vysmívají a nechávají vás být dokud jste s nimi. A můžete si vybrat z celé plejády okultních oborů. Já byl v ufologii a New age. Chápal jsem, že pokud za tím stojí démoni, pak křesťanství není jen nějaká mrtvá doktrína, ale naprosto živá realita. V existenci zla se totiž najednou objeví druhá strana, která je jediným východiskem. Znovu jsem v noční můře křičel ze spaní, když mne tyto démonské síly „unesly“ ve velmi živém snu. (V dětství jsem tyto útoky zažíval hlavně kvůli okultismu v rodině, tyhle zátěže se přenáší z rodičů na bezbranné děti.) Satan to na mě zahrál takovým způsobem, že jsem se z nějakého důvodu bál na jméno Ježíše Krista jen pomyslet, protože jsem si myslel, že jsem to způsobil tím, že jsem se k němu modlil. (Dnes vím, že mne z té „noční můry“ ve skutečnosti vysvobodil)

Už přesně nevím jak jsem mohl k takovému přesvědčení dojít, ale zřejmě ta děsivost zážitku mi nastavila stopku. Na chvíli jsem se zasekl na místě a bál se cokoliv dalšího podniknout. Obával jsem se, že když se začnu modlit k Pánu Ježíši, tak to znovu přijde. Nějak jsem se z této ztrnulosti po čase dostal ( ne já, ale byl to Bůh kdo mne přitáhl- sám to nikdo nedokáže) a plně pochopil jak se věci mají. Z Bible, kterou jsem bral do té doby jako nějakou náboženskou knihu plnou mravních příběhů, se rázem stala moje prožitá realita. Pochopil jsem, že v této knize nejsou nějaká hezká poučení nebo obohacující filozofie. Pochopil jsem, že v té knize je pravda, kterou jsem sám zažil. A o to jsem vždy usiloval. O praktické uchopení pravdy.

Do té doby jsem si myslel, že Bůh je nějaký neosobní princip, kterému se v New age často říká třeba „Vesmír“ nebo „Energie“. Nějaká univerzální síla, na kterou je třeba se napojit skrze určité duchovní techniky nebo zážitky. Tato neosobní síla neřeší jací doopravdy jste, ale respektuje všechny cesty „duchovna“. Z praxe jsem ale chápal a na vlastní oči viděl, že člověk tzv. „duchovní“ automaticky neznamená šťastný v běžném životě. Chápal jsem tu největší Achillovu patu takového duchovna- naprostá neupotřebitelnost v životě. Kolikrát jsem slyšel na takových setkáních, že: „Tak to důležité už víme, teď jen jít a začít to dělat“ Tak poznáte falešné učení, že nelze aplikovat. Nemá žádný efekt na váš život- VŮBEC VÁS NEMĚNÍ. Pouze vás vede do života jiného, odvádí od toho pravého a skutečného a hýčká ve vás jakýsi pocit výjimečnosti a nadřazenosti. Zároveň to mnoha lidem slouží jako místo pro obživu- obírání zoufalých lidí o peníze, kterým se daná osoba ze své vlastní pýchy snaží pomoci (možná v upřímném sebeklamu, ale je to omluva?), ačkoliv nemůže a osobuje si autoritu Boha. To je přesně to, co satan chce. Aby jsme šli tímto způsobem vzpoury proti svatému Bohu, který dal svého jediného Syna pro naší záchranu.

Jak jsem zmínil, existují lidé, kteří mají skutečné duchovní schopnosti. Ví věci z vašeho života, které vědět nemůžou, cítí energie atp. Je tady ale jeden háček. Tito lidé jsou obelháváni a manipulováni do přesvědčení, že tyto schopnosti jsou jejich a že jich snad nabyli nějakou „duchovní prací“. Jsou jim propůjčeny od démonů, kterým se dobrovolně odevzdali ve formě zasvěcení, které může mít mnoho podob. Berou si do úst vzletná slova jako láska, pokora, stvořitel a někdy i samotného Krista.

 „Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!“

(2. Korintským 11:13-15)

Zlo se velmi prohnaně maskuje jako dobro. A právě proto je tak nebezpečně. Není to tak, že zlo na první pohled hned každý pozná, to si člověk jen namlouvá. Pokud mu Duch svatý neukáže v jakém sebeklamu se nachází a komu vlastně slouží, nedokáže se vymanit z rafinovaných pocukrovaných svodů zla. Ale máme jedno jasné vodítko a tou je ovoce. A pokud máte lásku k pravdě, podívejte se upřímně na ovoce života těm, kteří si říkají „duchovní učitelé“.  Jak se chovají, když zrovna nejsou na pódiu a mezi lidmi, na které se snaží udělat dojem. A pak si položte otázku proč lékař neumí uzdravit sám sebe.

Tito duchovní zbloudilci (mezi které jsem patřil i já) mají rádi jakékoliv „duchovno“, kromě jednoho- biblického evangelia o Ježíši Kristu. Protože to jasně a srozumitelně říká, že Bůh nabízí věčný život a jedinou cestu k Němu pouze skrze oběť Krista. Neexistuje nic jiného. Jeden Bůh a jedna cesta. On sám se učinil tou cestou, protože věděl, že padlý člověk jí nikdy nedokáže projít. Naše jediná naděje je v našem Spasiteli Ježíši Kristu, který pro nás zemřel a přemohl za nás smrt. A tak mnohdy to, co se jeví duchovně neproměněnému jako výraz lásky a tolerance, není nic jiného než pýcha a vzdor vůči Bohu a Jeho lásce, která je v Kristu Ježíši. Nejedná se o žádné náboženství, právě naopak. Náboženstvím je New age, ufologie a celá plejáda okultních oblastí. Nepotřebujete náboženství jako cestu k Bohu. Je to falešná cesta. Tou jedinou správnou je Ježíš Kristus- Alfa i Omega, počátek i konec.

Já vás nedokážu žádnými argumenty přesvědčit o tom či onom a ani to není mým záměrem. Vydávám své svědectví a věřím, že si snad Pán možná použije něco z těchto řádků. Je to On, kdo obnovuje naše srdce a mění nám ho z kamenného na srdce z masa. Byli jsme tělo, ale musíme se narodit ještě jednou z ducha.

„Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, jeho zvuk slyšíš, ale nevíš, odkud přichází a kam směřuje. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.“

( Jan 3:6-8)

On způsobil, že věci ,které jsem dříve miloval teď nenávidím. A tak poznáte moc působení Ducha, že vaše touhy a přání, vaše tajné zvrácenosti v Božích očích se vám už líbit nebudou. Narodí se úplně nový člověk- nové stvoření. A tak poznáte, že Bůh je živý a mocný a že jediná spása je v Kristu Ježíši. Nepomůžou vám náboženské ceremonie, ani všechny skutky, které považujete z vašeho pohledu za dobré. Nelze vyzrát na vlastní přirozenost. Tu musí změnit Bůh, který nám nabízí věčný život v Kristu Ježíši- našem Pánu. V sázce je opravdu hodně. Tento život není nic menšího než duchovním bojem o věčnost.

„Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové! To všecko je z Boha, který nás smířil sám se sebou skrze Krista a pověřil nás, abychom sloužili tomuto smíření. Neboť v Kristu Bůh usmířil svět se sebou. Nepočítá lidem jejich provinění a nám uložil zvěstovat toto smíření. Jsme tedy posly Kristovými, Bůh vám domlouvá našimi ústy; na místě Kristově vás prosíme: dejte se smířit s Bohem! Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.“

(2. Korintským 5:17-21)

Přeji všem milost Pána Ježíše Krista.

Autor svědectví dává souhlas k jakékoliv formě jejího šíření.

7 thoughts on “Moje svědectví o Pánu Ježíši: Tento život je duchovním bojem o věčnost

  1. Přečetla jsem si to Vaše svědectví s velkým zájmem, je to velmi pěkně sepsáno. Pro mě je vaše „klikatá cesta “ k Bohu opět jen potvrzením, že Satan nás svádí a odvádí od Boha a Pána Ježíše Krista vesměs stejnými způsoby. Pro mě je Váš příspevek jako jeden z desítky jiných zbloudilců, včetně mě. A tak…vidím, že zde platí to podobenství O marnotratném synovi (Lukáš 15,1-32) a to do písmene. Neustále a přesto s úžasem zjišťuji, jak dokonalým způsobem dokázal náš Pán Ježíš sdělit pár větami to, nač my lidé potřebujeme stovky slov a dlouhé proslovy ! Ale…zároveň se jeho Písmo stane smyslným a jakousi učebnicí, až uzraje v člověku čas. To je to kouzlo, ta pečeť , o které je v Bibli řeč. Proto každý , kdo o sobě říká, že je realista, ateista, ufolog , budhista a já nevím co ještě, o Bibli říká takové ty řeči, že je to manipulativní kniha, smyšlená atd. Neporozumí, dokud nedozraje.

    A když ten čas přijde, najednou člověk vskutku vidí svět kolem sebe úplně jinak, Co mělo u nás význam , to ztrácí smysl, co fascinovalo, to se stává odporným atd. Teprve když člověk takto prohlédne, uvědomí si, že ať už páchal sebehorší věci, Pán byl s ním vždy a nenechal ho padnout na úplné dno. O tom vlastně píšete v poslední odstavci .

    Nu, cestu k Bohu a vytváření si s ním citový vztah, to už musíme každý sám za sebe.

    Za sebe chci říci, že u mě musel Pán Ježíš Kristus použít „násilnější“ prostředek, abych se navrátila na správnou cestu. Jedné noci mě (tak jako Vás) pronásledovaly opět všelijaké výjevy potvor. Křičela jsem v hrúze , že už nechci, chci se probudit, ale když jsem měla oči otevřené, ten šílený sen běžel stále ! A já úplně cítila, že moje rozbušené srdce je na pokraji kolapsu. A v té chvíli mě kdosi vzal za ruku. Ocitla jsem se kdesi v nebi. Na překrásném zeleném trávníčku…ta zeleň byla prostě ohromující. Stála jsem u zlatého sloupoví, dotýkala jsem se ho rukou, stála jsem před zařenou bránou do města . Jsem si téměř jistá, že to byl onen nebeský Jeruzalém. Připravený pro nás lidi. Ale jak píšu, viděla jsem bránu před seboz zavřenou. Ale ta majestátnost na mě dýchala všude kolem. Najednou ve mě ten ohromující klid, štěstí, radost….pak jsem se otočila….pak nevím, co bylo. Ale velmi zřetelně si pamatuji, že jsem byla v objetí našeho Pána Ježíše. Přišel mě upozornit na sebe On sám, osobně. A já…brečela jsem Mu v náručí jako malá želva. Prostě…poznala jsem, že mě miluje a vždy miloval. Třikrát za sebou jsem té noci opakovala „Pane ! Odpusť mi ! „To si pamatuji velmi, velmi jasně ! Prostě, až Ho uvidíme, poznáme, že je to On ! Všichni . I bezvěrci . Teď už to vím.

    No a tak, druhý den jsem začala s totálním úklidem své knihovny (Blavatská, Daniken, Ufo, Nostradamus…to vše letělo.) A prvně otevřela Bibli a četla jsem. Je tomu už asi 7 let. Občas přijdou zkoušky a pokušení. Ale pak je cosi v mém životě opět k lepšímu. On dopouští. Ale neopouští !
    A tak, snad jsem Vaši víru svým svědectvým ještě trochu upevnila. Modlím se za Vás !..


    1. Díky Samarko i za tvůj příběh.. On oživuje našeho ducha, mění nás z kamene na člověka.. I já jsem spálil veškerou tu okultní literaturu, zapomněl jsem to zmínit, možná to ještě doplním..



  2. Děkuji za Vaše slova.I já jsem duchovní zbloudilec se spoustou zakusenych a načtených informací,kvanta,regrese,vnitřní dítě,cakry,konstelace a mnoho dalších.Poslední dobou vnímám ale nejvíce prave Ježíše.Tento text je stvrzení pravdy na me cestě a DEKUJI Vám ze srdce.


    1. Lucie, děkuji také. Je na čase opustit tyto falešné cesty. Jistě sama cítíte, že štěstí a vnitřní pokoj nepřinášejí. Tou jednou cestou je náš Spasitel Ježíš Kristus… Obrácení vždy předchází upřímné pokání a lítost nad našimi proviněními.. On nám dává pokoj a milost..

      Matouš 11: „28Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout.
      29Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
      30Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“


  3. Vďaka ti bráško, že si sa podelil s týmto svedectvom! Ak si pamätáš, písali sme si na youtube k mojej sérii „Znamenie Antikrista“. Ani som len netušil aký je tvoj životný príbeh, moc ma to povzbudilo a rád ho budem zdieľať ďalej.
    Pán s tebou,
    „Ak je niekto v Kristovi, je novým stvorením; staré pominulo, hľa, všetko je nové“ (2.Kor. 5:17)


  4. Pokoj Vám a milost Ježíše Krista, ve vesmíru probíhá největší válka, jakou kdy vesmír zažil a ta válka je o mě a o Tebe. Komu budeš věřit a sloužit. Ta válka již brzy zkončí, ale ještě chvíli musíme vydržet. Druhý příchod Ježíše je blízko, musíme se na něj připravit. Připravit naším charakterem. To je to jediné, co si odtud odneseme, jestliže zemřeme (usneme) dříve, než on přijde. Setkání s Ježíšem není jen jednorázová záležitost. Je to naprostá změna v životě, všechno se změní… už více nežiji já, ale žije ve mě Kristus, jak říkal apoštol Pavel. Kéž bychom měli také takovou zkušenost. On se opravdu setkal s Kristem, to nám mnohým chybí, ikdyž si říkáme křesťané. Změní se naše mluva, oblékání, náš jídelníček, to, jak a s kým trávíme čas, opustíme způsoby a cesty tohoto světa, opustíme pokřesťanštěné pohanské slavnosti a osvojíme si ty, které ustanovil Bůh, protože jeho slavnosti jsou obrazem plánu vykoupení, začneme studovat písmo, nejen ho číst, ale studovat, abychom také věděli, v jaké době se nacházíme a co je prorokováno pro naše dny, abychom nebyli svedeni bludy a falešným učením a falešnými zázraky, opustíme duchovní babylon a mnoho dalšího. Člověk se ani nestačí divit, kolik je pohanství v moderním křesťanství. Je to na nás jeden velký podvod, ale Ježíš řekl jako první věc v Matoušovi 24, dejte si pozor, aby vás nikdo nesvedl. Raduji se, že jste přijali pozvání od Ježíše! Pamatujme, že cesta Ježíše začíná pokorou. A také smrtí svému já. Matouš 16:24 To opravdu musíme prožít.
    Kéž Vám všem náš milovaný otec nebeský dá pokoj, lásku a mír do srdcí. AMen. Josef


Comments are closed.