Svatojakubská pouť 3. díl: Narozeniny

561183_3293281725041_36061606_n

Zatímco ve městě se je velmi mnoho kamenných ukazatelů a vám stačí se pouze koukat na zem nebo okolní domy, jakmile jsem vycházel z města, značení ubývalo. Krásné kamenné mušle vystřídaly obyčejné žluté šipky na chodníku, lampách či sloupech. Netrvalo dlouho a vyšel jsem úplně z ruchu města. Tady skutečně začínala moje cesta. Byl krásný jarní den a slunce mne hřálo. Nikde po trase jsem zatím nepotkal ani jednoho poutníka. I to je krása Severní cesty Camino. První „Peregrinos“, na které jsem narazil, byl mladý pár z Německa, který jsem potkal na letišti. Šel jsem s nimi následující 2 dny. Ukázalo se, že první etapa je celkem náročná a nám se nepodařilo i díky dosti pohodlnému tempu mých nových přátel, dorazit do Santilliany.531210_3293256524411_1932223066_n

Strávil jsem tak první noc venku před neotevřeným alberque. Jelikož byl konec března, nebyl nocleh zrovna příjemný. Další den byl ovšem velmi krásný a slunečný a my jsme si užívali cestu skutečně malebnou krajinou. Slunce nás hřálo a mírný větřík osvěžoval. Člověku v takových chvílích nechybí nic ke štěstí. Dát si jen tak šlofíka na trávě, aby se po probuzení mohl znovu vydat na cestu. Asi nikdy mi tak nechutnalo jídlo jako na pouti do Santiaga. Na jídlo se zastavíte až když máte opravdu hlad. Ve Španělsku jsou skvělé sýry, které spolu s jejich bagetami tvoří fenomenální kombinaci. Dlouhou bagetu jsem vetšinou šoupl do karimatky na bágl a jídlo si vždy náležitě užíval.

Poprvé jsem začínal cítit kouzlo téhle mé výpravy. Cítil jsem, jak žiji přítomností a nepřemýšlím o věcech dopředu ani dozadu. Prostě jít. To je smyslem nejen pouti Camino de Santiago. K večeru jsme konečně s mými přáteli dorazili do Santilliany. Došel jsem tam 31.3 2012 v den mých 26. narozenin. Před ubytovnou pro poutníky na mě zíral beran, moje znamení zvěrokruhu. Vlastně celý ten park před místním alberque byl poset sochami různých hvězdných znamení.523670_3293269164727_1876381681_n

Chtěl jsem si dát normální české točené pivo. Místní šenkýřka mi nalila sice točený mok, ale ve skleničce věru zanedbatelné. Marně jsem jí žádal o půlitr, nakonec jsem se dostal alspoň na 3 deci.

575413_3293271004773_100017641_n

Vypil jsem asi 3 skleničky a na účet jsem zíral nevěřícně. Poučen s těchto omylů, vydal jsem se do kamenných obchůdků, kde jsem koupil nejlevnější víno a jal se oslavovat sám své narození. Zvláštní situace. Večer mi ještě volali rozjaření kamarádi a přáli vše nejlepší. Cítil jsem se sám a přitom šťastný. Usínal jsem mírně opilí, ale věděl jsem, že má cesta teprve začíná.

 

380327_3293253324331_298208804_n544429_3293254804368_2003823563_n