Ukousneš si?

God is … Speaking

Někdy mi pozice současného většinového křesťanství připadá jako nekonečné debaty a intelektuální rozbory o něčem, co je ale v praxi pouhou teorií. Připomíná mi to, jako kdyby se učenci a rozumbradové neustále dohadovali nad tím, jakou chuť má kousek dortu. Přeli se v dlouhých debatách a diskuzích o možnosti toho, zda má člověk svobodnou vůli si ukousnout z dortu nebo ne. Dohadovali se, odkud se ten dort vzal, proč má polevu a proč zaručeně dobře chutná. Přesvědčují ostatní jak moc je ten dort dobrý a jak moc ho ostatní potřebují. Do nekonečna probírají recept dortu a jeho složení, jeho jednotlivé vrstvy a dohadují se o tom proč je šlehačka bílá a není černá. Je v tom jen jediný problém. Nikdo z těchto expertů na dort ho nikdy doopravdy neochutná.

Pak přijde nějaké malé dítě, vezme dort do špinavých rukou a prostě si ukousne. Jaké pohoršení pro dortové experty. Ne nadarmo nám Pán Ježíš říká, že dokud nepřijmeme Boží království jako malé děti, jistě do něho nevejdeme. Intelekt a nekonečné rozumování a složité rozbory jsou překážkou k dětské prostotě evangelia. Neustálá snaha intelektuálů zachytit evangelium lidskou moudrostí a vznešenými myšlenkami končí neúspěchem.Vznešené teologické školy sice mohou dát znalosti a historický rozhled, ale nikoho ke kousnutí si pomyslného dortu nepřivádí. Zvěst, která je Boží, je zvěst bláznovská a intelektuálně naprosto nepoužitelná. Není na ní nic lidsky vznešeného.

„Je psáno: ‚Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.‘
Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím?
Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.“
(1.Kor. 1:19-21)

Netvrdím, že inteligentní a intelektuálně vyspělý člověk nemůže přijmout evangelium. Samozřejmě může, jako každý člověk. Ale v jistých ohledech to má těžší, protože znalosti a poznání způsobují falešnou jistotu v jiné lidské myslitele a lidské moudrosti. Autorita intelektuálů budou jistě vždy učenci a inteligentně a rozumně argumentující lidé. Ale Bůh obrátil moudrost světa a moudrost lidí v bláznovství. Obrátil vznešenost za ošklivost. Vždyť co je u lid vznešené, je před Bohem ohavnost. (Luk. 16:15)

Nebaví mě nekonečné teoretické teologické dohady s použitím specifických složitých názvosloví. Nechci už hrát tuhle intelektuální hru, ale chci si ukousnout z dortu, který pro mne Bůh upekl. Moc dobře jsem se přesvědčil, že argumenty stejně nikoho nepřesvědčí. Ty opravdu důležité otázky o Bohu nám zjevuje pouze Bůh, pokud máme touhu, aby nám je zodpověděl. Když tu touhu nemáme a věříme tomu, že nám všechny pravdy o Bohu zjeví nějaká křesťanská ikona teologie, nějaká učená autorita církve, nějaký chytřejší člověk než jsme my sami, nepotřebujeme potom, aby nám něco zjevoval Bůh.

Dnes máme k dispozici tolik vědění a vědomostí, tolik lidských filozofických úvah a vznešených myšlenek, tolik historických podrobností a informací. A zdá se, že je to spíše na překážku, když si čteme jak Boží moc působila v dobách, kde žádné takové znalosti a přístup k informacím nemají. Musíme k evangeliu přistoupit bez spoléhání se na lidskou moudrost. Jako děti, kteří neví do čeho jdou, neví co se děje a plně důvěřují Bohu, že je povede. Bůh se nechce stále schovávat za studené teologie a vznešené fráze, chce promlouvat k nám osobně a k našemu srdci. Bůh k nám chce mluvit. Otázkou je, nakolik mu to dovolíme, nakolik naše touha slyšet Boží hlas bude silnější než slyšet hlas lidský.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>